Asijské akciové trhy vstoupily do úterního obchodování s patrnou opatrností, zatímco investoři pečlivě vyhodnocují nejnovější vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Přestože se obě velmoci nedávno dohodly na ročním obchodním příměří a obnovení dialogu, trhy okamžitě zaznamenaly signály, že současné uklidnění nemusí být příliš stabilní. Napětí se především přesunulo do oblasti technologického exportu, kde Spojené státy znovu deklarovaly omezení pro nejpokročilejší čipy Nvidia – což má silný dopad na náladu investorů a přispívá k růstu nejistoty na trzích v celém asijsko-pacifickém regionu.
Náladu nepodpořila ani australská centrální banka RBA, která sice v souladu s očekáváním ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 3,60 %, ale zároveň dala jasně najevo, že nevylučuje delší období restriktivní měnové politiky. To znamená, že případné snižování sazeb se může odsunout do vzdálenější budoucnosti, pravděpodobně až do roku 2026. Centrální banka upozornila na přetrvávající inflační tlaky a relativně napjatý trh práce, což zvyšuje riziko, že inflace nemusí dále klesat tak rychle, jak se očekávalo.
Australský index S&P/ASX 200 tak po oznámení toto rozhodnutí odepsal 0,7 %, přičemž ztráty byly nejvýraznější v sektorech citlivých na výši úrokových sazeb, jako je nemovitostní a bankovní sektor. Trh však obecně tento výsledek očekával, a proto byl dopad spíše korekční než přelomový.
Klíčovým tématem úterní seance se však stala geopolitická rovina. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nejvýkonnější čipy Blackwell od společnosti Nvidia mají zůstat výhradně k domácímu využití a nemají být exportovány do Číny. Tento krok představuje pokračování strategie omezování čínského přístupu k nejvyspělejším technologiím, které jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence, moderní výroby a vojenského výzkumu.
Čína na tato slova reagovala diplomaticky, ale důrazně. Velvyslanec Xie Feng zdůraznil, že nově nastavený dialog je sice krokem vpřed, avšak pouze za předpokladu, že Spojené státy budou respektovat „červené linie“ Pekingu. Mezi ně patří otázky týkající se suverenity, lidských práv a Tchaj-wanu. To naznačuje, že jakékoli další zásahy do technologického exportu mohou rychle obnovit napětí mezi oběma velmocemi.
Reakce na trzích byla patrná ihned. Jihokorejský index KOSPI, který v posledních týdnech zažil prudký růst zejména díky zájmu o technologické akcie, klesl téměř o 2 %. Tento pohyb lze interpretovat jako realizaci zisků po mimořádně silném předchozím období, ale také jako výraz zvýšené opatrnosti investorů v regionu silně propojeném s globálními dodavatelskými řetězci čipů a polovodičů.
V Číně index CSI 300 oslabil o 0,5 % a Shanghai Composite klesl o 0,3 %, což ukazuje, že domácí investoři nadále nevěří v rychlé zlepšení ekonomického prostředí. Hongkongský index Hang Seng zůstal v podstatě beze změny, protože nedostatek rozhodných nových signálů přiměl investory vyčkat.
Japonský index Nikkei 225 ztratil 0,5 %, což lze přičíst jak návratu z prodlouženého víkendu, tak celkové opatrnosti spojené s vývojem v USA a Číně. Regionální indexy Singapuru a Indie se pohybovaly pouze mírně a bez zásadnějších pohybů.
Doplňkovým faktorem byla i slabší cena ropy – americká WTI klesla o 21 centů na 60,84 USD za barel a Brent o 22 centů na 64,67 USD. Trhy tak čelí kombinaci geopolitické nejistoty, makroekonomického vyčkávání a sektorových přesunů kapitálu.
Celkově lze současnou situaci charakterizovat jako období vyčkávání: investoři sledují, zda nedávné příměří mezi USA a Čínou dokáže přerůst v dlouhodobější stabilitu, nebo zda se vrátí eskalace obchodních a technologických omezení.
