Akciové futures klesly v důsledku rostoucích spekulací, že USA přímo podpoří Izrael v jeho válce proti Íránu, což vyvolalo geopolitickou nejistotu a obavy z inflačního dopadu vyšších cen ropy.
Kontrakty na index S&P 500 oslabily o 0,8 % v den, kdy je obchodování s americkými akciemi a státními dluhopisy kvůli státnímu svátku uzavřeno. Evropský index STOXX 600 poklesl o 0,4 % a směřuje tak k třetímu dni ztrát. Asijské akcie oslabily o více než 1 %.
Ropa Brent se obchodovala poblíž 78 USD za barel a prodloužila tak týdenní růst, kdy se reakce trhu na konflikt na Blízkém východě soustředila především na ropu. Dolar se téměř nezměnil.
Nálada obchodníků se stala opatrnější poté, co agentura Bloomberg informovala, že vysokí představitelé USA se připravují na možný útok na Írán v nejbližších dnech. Trhy byly již nervózní poté, co Federální rezervní systém snížil odhady růstu pro letošní rok a předpověděl vyšší inflaci.
„Pokud USA skutečně zaútočí, dojde k silné reflexivní reakci,“ řekl Neil Wilson, investiční stratég Saxo UK. „Nikdo nebude chtít uzavírat velké dlouhodobé sázky.“
Trump již několik dní veřejně uvažuje o výzvě k útoku na Írán. Ve středu novinářům v Bílém domě řekl, že vzhledem k nestabilní situaci dává přednost „konečnému rozhodnutí v poslední vteřině“.
Šance, že se USA zapojí, jsou „v tuto chvíli poměrně vysoké“, uvedla Anna Rosenbergová, vedoucí geopolitického oddělení Amundi Investment Institute.
„Pro USA je to příležitost zbavit se velké geopolitické bolesti hlavy, kterou představuje potenciální vývoj jaderné zbraně Íránem,“ řekla Rosenbergová pro Bloomberg TV. „Na druhou stranu, jakékoli kroky budou mít také řadu důsledků. Trump bude muset učinit opravdu těžké rozhodnutí.“
Mezi řadou rozhodnutí o měnové politice v Evropě ponechala Bank of England svou referenční sazbu na úrovni 4,25 %. Výsledek byl sice v souladu s očekáváním ekonomů, ale pro snížení hlasovalo více členů výboru, než se předpokládalo. Libra nejprve oslabila, ale poté ztráty smazala.
Dříve snížila Švýcarská národní banka úrokovou sazbu na nulu, aby odradila investory od posilování franku, který letos vůči dolaru posílil téměř o 10 %. V Norsku překvapili představitelé centrální banky prvním snížením úrokových sazeb od začátku pandemie.
Některé extrémní scénáře vyplývající ze zvýšené účasti USA ve válce mezi Izraelem a Íránem by mohly tlačit ceny ropy až na 130 až 150 dolarů za barel, zejména pokud Írán podnikne významnou odvetu, uvedla Jennifer McKeown, hlavní globální ekonomka společnosti Capital Economics Ltd. Takový vývoj by podle ní zastavil další uvolňování měnové politiky centrálních bank.
„I když by centrální banky rády věřily, že se jedná o dočasný dopad, myslím si, že by bylo odvážné, kdyby centrální banky snížily úrokové sazby,“ řekla McKeownová pro Bloomberg TV.
Podle průzkumu analytiků a obchodníků se futures na ropu Brent od začátku vzájemných útoků Izraele a Íránu minulý týden obchodují s geopolitickou prémií ve výši asi 8 dolarů za barel. Zásah USA do konfliktu by tuto prémii ještě zvýšil, ale její přesná výše by závisela na povaze zásahu, uvedlo devět respondentů.
Některé z hlavních pohybů na trzích:
Akcie
- Futures na index S&P 500 klesly o 0,8 % v 10:07 newyorského času.
- Futures na index Dow Jones Industrial Average klesly o 0,9 %.
- Index Stoxx Europe 600 klesl o 0,4 %.
- Index MSCI World klesl o 0,2 %.
Měny
- Bloomberg Dollar Spot Index se téměř nezměnil.
- Euro zůstalo beze změny na 1,1480 USD.
- Britská libra vzrostla o 0,2 % na 1,3444 USD
- Japonský jen oslabil o 0,2 % na 145,44 za dolar
Kryptoměny
- Bitcoin klesl o 0,3 % na 104 498,2 USD
- Ether klesl o 0,5 % na 2 517,65 USD
Dluhopisy
- Výnos 10letých amerických státních dluhopisů se téměř nezměnil a zůstal na 4,39 %.
- Výnos 10letých německých dluhopisů vzrostl o dvě bazické body na 2,51 %.
- Výnos 10letých britských dluhopisů vzrostl o dvě bazické body na 4,51 %.
Komodity
- Cena ropy West Texas Intermediate vzrostla o 2,3 % na 76,85 USD za barel.
- Spotová cena zlata se téměř nezměnila.
