Americké akciové trhy zahájily nový týden mírným růstem poté, co v předchozích dnech utrpěly výrazné ztráty v důsledku zvýšeného geopolitického napětí na Blízkém východě. Indexy futures na hlavní burzovní benchmarky, jako je Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq 100, se v pondělních ranních hodinách stabilizovaly a připsaly si přibližně 0,4 až 0,5 %, což signalizuje návrat části ztracené důvěry investorů.
V minulém týdnu trh výrazně oslabil, když investoři reagovali na eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem, včetně raketových útoků na vojenské a jaderné cíle. Index Dow Jones klesl o 1,8 %, S&P 500 o 1,1 % a technologicky zaměřený Nasdaq o 1,3 %, čímž všechny tři hlavní ukazatele zaznamenaly týdenní pokles. Napětí mezi oběma zeměmi přetrvávalo i během víkendu a pondělí, přičemž se objevily zprávy o dalších útocích a diplomatických neshodách.
Agentura Reuters informovala, že Írán odmítl účast na mírových rozhovorech zprostředkovaných USA, dokud Izrael neukončí své útoky. Zároveň Izrael vyzval íránské civilisty žijící poblíž jaderných zařízení, aby se evakuovali, což naznačuje, že se konflikt zatím soustředí na vojenskou infrastrukturu, nikoliv na širší civilní cíle. Přesto trhy reagují s určitým klidem – investoři aktuálně nepředpokládají, že Írán přistoupí k uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou.
Vedle geopolitického napětí se pozornost investorů v tomto týdnu přesouvá na dvoudenní zasedání Federálního rezervního systému (Fed), které začíná v úterý. Trh všeobecně očekává, že centrální banka ponechá úrokové sazby na stávající úrovni kolem 4,5 %, avšak investory budou především zajímat komentáře Fedu ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Zvláště poté, co poslední data naznačují mírnější inflaci a známky ochlazování americké ekonomiky, by mohl Fed upravit svůj dosavadní postoj.
Centrální banka během roku 2024 snížila sazby celkem o 1 %, ale s výhledem do roku 2025 je opatrnější, zejména kvůli nejistotě vyvolané obchodními politikami a celními opatřeními. Tyto faktory, včetně Trumpových cel na dovoz z mnoha zemí, zvyšují tlak na Fed, aby zohlednil širší ekonomické riziko. Sám prezident Trump už několikrát veřejně vyzval Fed k dalšímu snižování sazeb, což přidává další politický rozměr do rozhodování měnové politiky.
Kromě Fedu budou mít investoři možnost vyhodnotit i průzkum stavu výrobního sektoru, který bude zveřejněn během pondělí. Výsledky mohou poskytnout další vodítka k tomu, zda americká ekonomika skutečně zpomaluje, a podpořit očekávání, že centrální banka bude muset jednat pružněji.
Vnější vlivy však tento týden zdaleka nekončí. Summit zemí G7, který se koná v Kanadě, může vnést další napětí do obchodní politiky Spojených států. Kanadský premiér Mark Carney naznačil, že Ottawa by mohla reagovat na americká cla na dovoz oceli a hliníku, pokud Washington nezmění kurz. Očekává se, že jednání budou obtížná, a jakékoli ostré výroky nebo opatření mohou vyvolat pohyby na trzích.
Současná volatilita cen ropy je dalším faktorem, který investoři sledují. Po výrazném víkendovém růstu se v pondělí ceny opět vrátily na nižší úrovně – futures na ropu Brent klesly o 0,7 % na 73,69 USD, zatímco WTI se snížila o 0,6 % na 70,85 USD. Výkyvy cen odrážejí nervozitu ohledně možného rozšíření konfliktu v oblasti, ale zároveň i fakt, že klíčová exportní infrastruktura zatím zůstává neporušena.
Souhrnně lze říci, že americké trhy se sice po počátečním šoku stabilizují, ale zůstávají silně závislé na dalším vývoji geopolitické situace a měnové politiky. Investoři v tomto týdnu pečlivě sledují jak verbální signály z Fedu, tak vývoj na Blízkém východě. Jakékoli nové impulsy mohou výrazně ovlivnit nejen akciové trhy, ale i komoditní a měnové segmenty.
