Napětí na Blízkém východě a prudký růst cen ropy znovu zvyšují nervozitu investorů na amerických finančních trzích. Americké akciové futures v pátek klesaly, zatímco investoři vyčkávali na klíčovou zprávu o zaměstnanosti v USA, která může výrazně ovlivnit očekávání ohledně další měnové politiky Federálního rezervního systému.
Před začátkem páteční obchodní seance naznačovaly futures kontrakty pokračující opatrnost na Wall Street. Futures na index Dow Jones Industrial Average klesly přibližně o 105 bodů, tedy asi o 0,2 %. Futures na širší index S&P 500 oslabily o zhruba 0,3 % a futures na technologický index Nasdaq 100 ztratily přibližně 0,4 %.
Tyto pohyby navazují na slabší vývoj hlavních amerických indexů během předchozí obchodní seance. Index Dow Jones Industrial Average ve čtvrtek odepsal téměř 785 bodů, což představuje pokles o 1,6 %. Širší index S&P 500 klesl o 0,6 % a technologický index Nasdaq Composite oslabil o přibližně 0,3 %. Pokud se negativní trend udrží, Dow Jones by mohl zaznamenat druhý ztrátový týden v řadě a zároveň nejhorší týdenní výsledek od loňského října.
Hlavním důvodem nervozity na trzích je eskalující konflikt na Blízkém východě. Válka mezi Izraelem a Íránem, do které se zapojují také Spojené státy, výrazně zvyšuje geopolitické riziko a zároveň vyvolává obavy z narušení globálních dodávek ropy.
Obchodníci na komoditních trzích reagovali prudkým růstem cen ropy. Americké ropné futures během týdne posílily přibližně o 21 %, což je jeden z nejrychlejších nárůstů za poslední období. Růst cen ropy odráží obavy investorů, že konflikt by mohl ohrozit dodávky z Perského zálivu, který patří mezi nejdůležitější energetické regiony světa.
Zvláštní pozornost je věnována především Hormuzskému průlivu. Tento úzký námořní koridor mezi Íránem a Ománem je klíčovou trasou pro globální obchod s ropou. Odhaduje se, že právě touto cestou prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy přepravovaných po moři. Jakékoliv omezení dopravy v této oblasti by mohlo vyvolat další prudké zdražení ropy.
Vyšší ceny energií již začínají dopadat také na americké spotřebitele. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech podle údajů cestovní organizace AAA vzrostla po začátku konfliktu o přibližně 27 centů a pohybuje se kolem 3,25 dolaru za galon.
Rostoucí náklady na energii mohou mít širší dopady na ekonomiku. Vyšší ceny pohonných hmot zvyšují náklady firem, snižují kupní sílu spotřebitelů a zároveň mohou posilovat inflační tlaky. To komplikuje situaci pro Federální rezervní systém, který se snaží postupně snižovat inflaci bez výrazného zpomalení ekonomiky.
Geopolitické napětí navíc nevykazuje známky rychlého uklidnění. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že objem vojenských operací nad Íránem a jeho hlavním městem Teheránem se bude pravděpodobně dále zvyšovat. Izrael mezitím oznámil další rozsáhlé útoky zaměřené na infrastrukturu v Teheránu.
Další nejistotu přidávají také výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten naznačil, že Spojené státy budou hrát roli při rozhodování o budoucím politickém vedení Íránu poté, co při nedávném leteckém útoku zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Taková prohlášení naznačují, že geopolitické napětí může přetrvávat ještě delší dobu.
Vedle geopolitiky investoři nyní soustředí pozornost také na makroekonomická data ze Spojených států. Největší pozornost se upíná k únorové zprávě o zaměstnanosti mimo zemědělský sektor. Tento report patří mezi nejdůležitější ekonomické ukazatele, protože poskytuje důležité informace o stavu amerického trhu práce.
Ekonomové očekávají, že americká ekonomika vytvořila v únoru přibližně 58 tisíc nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by podle odhadů měla zůstat poblíž úrovně 4,3 %. Pokud by trh práce zůstal silný, mohl by Federální rezervní systém získat prostor pro udržení vyšších úrokových sazeb po delší dobu.
Finanční trhy v současnosti počítají s tím, že centrální banka během letošního roku postupně sníží úrokové sazby. Poslední ekonomická data a geopolitické události však snížily očekávání rychlého a výrazného uvolnění měnové politiky.
Vedle makroekonomických témat se investoři zaměřují také na výsledky jednotlivých společností. Pozitivní zprávu přinesla například technologická společnost Marvell Technology. Tato společnost zvýšila svůj výhled tržeb díky pokračujícím investicím do datových center pro umělou inteligenci.
Velké technologické společnosti, jako jsou Amazon nebo Microsoft, investují miliardy dolarů do infrastruktury pro vývoj a provoz umělé inteligence. Společnosti, které dodávají technologickou infrastrukturu pro datová centra, tak z těchto investic výrazně profitují.
Naopak negativní reakci investorů vyvolala prognóza maloobchodního řetězce Gap pro fiskální rok 2026. Investoři se obávají, že na podnikání společnosti mohou negativně dopadat nová obchodní cla.
Pozitivnější zprávy přišly od společnosti Costco Wholesale. Tento maloobchodní řetězec oznámil silné výsledky za druhé čtvrtletí, přičemž příjmy z členských poplatků dosáhly 1,36 miliardy dolarů, což představuje meziroční růst o 13,6 %.
Celkový vývoj na trzích tak ukazuje, že investoři zůstávají velmi opatrní. Kombinace geopolitického napětí, rostoucích cen ropy a nejistoty ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb vytváří prostředí zvýšené volatility, které může na finančních trzích přetrvávat i v následujících týdnech.
