Americké akcie v pondělí vykázaly solidní růst, přestože trhy absorbovaly potenciálně destabilizující události na geopolitické i měnové frontě. Investoři zůstávají opatrní, ale zároveň oceňují určité zmírnění nejistoty ohledně americko-íránského konfliktu a vývoje úrokových sazeb. V situaci, kdy Teherán varuje před možnou odvetou za americké útoky a zároveň americká centrální banka signalizuje změnu měnové politiky, trhy paradoxně reagovaly růstem.
V 10:48 ET (13:36 GMT) hlavní americké indexy zaznamenaly pozitivní vývoj: S&P 500 vzrostl o 0,5 %, technologický Nasdaq Composite si připsal 0,6 % a průmyslový Dow Jones přidal 0,2 %. Tato čísla ukazují, že navzdory zvýšenému geopolitickému riziku investoři stále nacházejí důvody k optimismu – ať už v podobě naděje na snižování sazeb, nebo ve víře, že vojenský konflikt nebude mít okamžité dopady na globální ekonomiku.
Napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Írán se zatím vyjadřuje opatrně, ale prohlašuje, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany. Teherán také varuje před „trvalými důsledky“ amerických útoků a zvýšil tlak na Izrael leteckými útoky, které mají být odvetou za předchozí izraelské údery na íránskou jadernou infrastrukturu. Íránská média mezitím naznačila možnost zablokování Hormuzského průlivu, strategické trasy pro export ropy a plynu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro globální trh s energií.
Napětí dále eskaluje i verbálně. Írán ostře kritizoval bývalého prezidenta Trumpa a označil ho za „hazardéra“, čímž naznačil, že okruh „legitimních cílů“ pro jeho ozbrojené síly se může rozšířit. Trumpova nedělní zmínka o možné změně režimu v Íránu situaci nijak neuklidnila a byla vnímána jako další provokace.
Z pohledu trhu s ropou byla situace v pondělí smíšená. Po předchozím růstu cen došlo ke korekci – ropa Brent s dodáním v srpnu zlevnila o 0,7 % na 75,02 USD za barel a americká WTI o 0,9 % na 73,16 USD za barel. Oba kontrakty tak odevzdaly část předchozích zisků, což odráží krátkodobé ochlazení paniky na trzích, přestože riziko eskalace přetrvává.
Zároveň investoři sledují další vývoj měnové politiky v USA. Významnou roli v tom hraje pondělní prohlášení členky Rady guvernérů Federálního rezervního systému Michelle Bowmanové, která v Praze uvedla, že podpoří snížení úrokových sazeb již na červencovém zasedání Fedu. Podle ní zůstávají inflační tlaky pod kontrolou a současná úroveň sazeb je zřejmě nad neutrální hodnotou. Zároveň uvedla, že Trumpova politika cel má pouze dočasný vliv na inflaci, a naznačila tím, že Fed má prostor ke zmírnění své měnové politiky.
Tato slova kontrastují s opatrnějším přístupem šéfa Fedu Jeroma Powella, který minulý týden uvedl, že americká centrální banka zatím není přesvědčena o potřebě dalšího snižování sazeb. Powell bude v nejbližších dnech vypovídat před Kongresem a investoři budou jeho slova pozorně analyzovat, protože by mohla naznačit další vývoj v nastavení sazeb.
Víkendové události přinesly do tržního prostředí více otazníků, ale zároveň odstranily určité nejistoty. Podle analytiků společnosti Vital Knowledge může právě toto paradoxně pomoci stabilizovat náladu investorů. Nejistota totiž bývá pro trhy často horší než samotná špatná zpráva – a jasný krok, jakkoli riskantní, bývá někdy vnímán jako snazší pro zpracování a reakci.
Přesto zůstávají hrozby vnějších šoků vysoké – Íránský útok na americké základny, narušení dodávek ropy nebo prudký nárůst inflačních očekávání by mohly rychle obrátit pozitivní tržní trend. Na druhé straně, pokud geopolitické napětí nepřeroste ve válku a Fed skutečně přistoupí ke snižování sazeb, mohla by kombinace uvolněné měnové politiky a uklidnění rizik vést k pokračování růstu akciových trhů.
V současnosti je tak klíčové sledovat vývoj v oblasti energetických cen, vyjádření dalších členů Fedu a případnou reakci Íránu. Trh se pohybuje na tenkém ledě mezi geopolitickým rizikem a makroekonomickými nadějemi. Investoři zatím zůstávají opatrní optimisté – což je možná nejpřesnější popis aktuální nálady na Wall Street.
