Trh je také náchylnější k delším obdobím slabé výkonnosti než v minulosti.
Máte pocit, že akcie už nepřinášejí takové čisté zisky jako v minulosti? Není to úplně bláznivý závěr. Od krachu dot-com v roce 2000 se věci nezdály být stejné. I když pomineme všechny extrémní výkyvy v mezidobí, dlouhodobé výnosy se již delší dobu zdají být podhodnocené.
Faktem však je, že index S&P 500 (^GSPC) je stejně plodný jako kdykoli předtím a zaznamenává průměrné roční zisky jen o něco méně než 10 %, když do rovnice nepřidáváme žádné výplaty dividend. Po započtení dividend se typický roční výnos zvyšuje na něco málo přes 11 %.
Má to však háček. Na rozdíl od většiny období před rokem 2000 nyní potřebujete 20leté období držení akcií, abyste si zajistili spolehlivé výnosy, které od akciového trhu očekáváte – a které potřebujete. Pětiletá nebo dokonce desetiletá doba investování nemusí jednoduše stačit.
Ano, doba se změnila
Bývaly doby, kdy se v marketingových materiálech podílových fondů a makléřských firem uvádělo, že od Velké hospodářské krize nikdy nebylo desetileté období, kdy by trh ztratil půdu pod nohama. A je třeba přiznat, že klouzavá desetiletá výnosnost indexu S&P 500 je stále úctyhodná. Dokonce i když krize rizikových hypoték v roce 2008 následovala tak brzy po implozi dot-comu o pouhých osm let dříve, technicky vzato toto tvrzení stále platí.
V údajích je však znepokojivý aspekt „jen stěží“, který možná přiměje k zamyšlení investory, kteří se již obávají, že současný trh není tak výnosný jako akciový trh minulých let.
O tom vypovídá následující graf, který porovnává průměrné roční zisky (nebo ztráty) indexu S&P 500 v klouzavých pětiletých, desetiletých, dvacetiletých a třicetiletých časových rámcích až do roku 1956. Pětileté a desetileté klouzavé průměrné zisky jsou zakresleny bledými tečkami, protože nejsou ústředním bodem této analýzy. Všimněte si však, že od poloviny 50. let 20. století se obě hodnoty nejednou pohybovaly blízko nuly, na její úrovni nebo dokonce mírně pod ní.
Abychom byli spravedliví, není to tak, že by dvacetileté a třicetileté klouzavé průměrné roční výnosy byly vždy velkolepé. Dvacetiletý ukazatel klesl v 70. letech na jednocifernou úroveň a na této úrovni setrvával řadu let. Stejný dvacetiletý průměrný zisk nebyl zrovna impozantní ani před několika lety, kdy činil méně než 10 %.
Přesto i tyto podprůměrné tržní výnosy překonávají v tomto období všechny alternativy, navíc překonávají inflaci.
Pokud tedy chcete budovat dlouhodobé bohatství, akcie zůstávají nejlepší sázkou. Investoři si jen musí osvojit dlouhodobé myšlení tím, že do svých investic zahrnou dvacetileté časové rámce a méně pětileté nebo dokonce desetileté časové rámce. Posledně jmenovaná období dlouhodobé slabosti by mohla snadno zničit penzijní plány.
Přehodnocení způsobu výběru akcií
Co to však znamená v praktické, realizovatelné rovině?
Především to znamená, že všichni musíme přemýšlet o životnosti obchodních modelů společností; bude po tomto produktu nebo službě za několik desetiletí větší poptávka?
Napadá mě jméno jako kabelová televize Charter Communications. Jistě, svět se bude dívat na televizi i v budoucnu. Budou však spotřebitelé nakonec požadovat programy a la carte, které si pak koupí a budou streamovat přímo od studia, čímž zcela obejdou kabelové společnosti
Na druhém konci spektra není pochyb o tom, že i v roce 2044 budeme mít všichni u sebe nějaké připojené mobilní zařízení.
V úvahu je třeba vzít také odolnost jednotlivých společností.
Vezměme si jako příklad, co nedělat, společnosti Johnson & Johnson a General Electric. Před třiceti lety se obě organizace zdály být na vrcholu svých sil. Svět potřeboval průmyslové zboží a zdravotnické potřeby a tyto dvě stálice měly za sebou bohaté výsledky v jejich dodávkách.
Při zpětném pohledu však bylo i tehdy jasné (těm, kteří se ponořili dostatečně hluboko a byli k sobě intelektuálně upřímní), že obě společnosti častěji než inovace a vývoj pouze nakupovaly příjmy. V tomto duchu se ukázalo, že samotné zadlužení je katastrofální pro více než několik kdysi velkých společností, jako jsou Toys R Us, Bed Bath & Beyond a Valeant Pharmaceuticals (nyní z velké části Bausch).
Nebylo by také dobré zdůraznit, že některé společnosti jsou synonymem pro své zakladatele, generální ředitele, v dobrém i zlém. Společnosti Amazon se od roku 2021, kdy Andy Jassy převzal vedení od Jeffa Bezose, nadále daří, ale těžko říci, zda se část Bezosova kouzla neztratila. Totéž platí o společnosti Apple, která není úplně stejná od roku 2011, kdy z postu generálního ředitele odstoupil zesnulý Steve Jobs.
To neznamená, že akcie společností s vysoce postavenými generálními řediteli nejsou investovatelné. Ve skutečnosti jsou často velmi vhodné k investování, i když ne trvale. Jde jen o to, abychom si předem ujasnili, zda se vyplatí držet akcie společnosti samotné, nebo jejího vedoucího představitele.
Nebylo by také špatné vlastnit několik dalších jmen vyplácejících dividendy a méně horkých růstových akcií a shromažďovat jistou hotovost nyní, místo abyste doufali ve větší výplatu později. Koneckonců, když se tyto dividendy reinvestují, čisté výnosy správných dividendových akcií mohou konkurovat výnosům některých populárních růstových akcií.
Zajímavý fakt: Údaje společnosti Hartford, která se zabývá podílovými fondy, ukazují, že od roku 1960 připadá 85 % čistých výnosů indexu S&P 500 na reinvestované dividendy vyplácené společnostmi, které jej tvoří.
Vítejte v nové normě
S výjimkou začátku nové éry v poválečných 60. letech minulého století to není tak, jak to bývalo dříve. Trh býval méně volatilní a konzistentnější, pokud jde o zaznamenávání zisků nebo alespoň omezování ztrát. Zdá se, že koncem 90. let se něco změnilo. Byl to nejspíše nástup internetu a následně zavedení levného obchodování s akciemi online. Od té doby jsme byli svědky extrémnějších pohybů trhu, a to jak býčích, tak medvědích.
Bez ohledu na příčinu je investorům rozdána tato ruka, takže s ní musí hrát. Investoři by se měli méně zabývat předpovídáním budoucí ceny akcie a více přemýšlet o dlouhodobých vyhlídkách růstu základní společnosti. Přesněji řečeno, všichni investoři by měli hledat společnosti, které mohou skutečně držet po celý život, a to ještě více než v minulosti. Koneckonců může trvat celou generaci, než akcie plně a spravedlivě odmění akcionáře.
Dobrou zprávou je, že v mnoha ohledech je to ve skutečnosti jednodušší a méně časově náročný přístup k výběru akcií než ten, který nyní využívá příliš mnoho investorů honících se za výkonností.
