Americký akciový trh se v posledních týdnech zotavil a dosáhl úrovní, které naposledy zaznamenal začátkem dubna. Tento růst však podle řady analytiků stojí na vratkých základech a může být jen dočasným jevem. Investoři by se podle nich měli připravit na možné ochlazení, jakmile se naplno projeví ekonomické dopady cel zavedených administrativou prezidenta Donalda Trumpa.
Stratég JPMorgan Mislav Matejka v pondělní poznámce klientům upozornil, že aktuální růst byl do značné míry tažen technickými faktory, nikoliv zlepšením fundamentálního prostředí. Upozornil, že došlo k rozsáhlému krytí krátkých pozic a zvýšení rizikového apetitu, což vytvořilo podmínky pro růst, ale zároveň odstranilo určité „bezpečnostní polštáře“, které by mohly trh chránit v případě negativních ekonomických zpráv.
Napětí se vrací, cla zůstávají vysoko
Matejka se obává, že jakmile se trh začne více řídit makroekonomickými ukazateli, dojde k revizi optimismu. Jeho tým očekává zpomalení ekonomického růstu v příštích měsících, což by spolu s růstem cen v důsledku cel mohlo vytvořit nebezpečné prostředí podobné stagflaci – tedy stagnujícímu růstu v kombinaci s inflací. Tento scénář je pro akcie obzvláště nebezpečný, protože investorům omezuje možnosti obrany – ceny rostou, ale příjmy a zisky nerostou dostatečně rychle, aby to kompenzovaly.
Situace kolem celní politiky zůstává nejistá. Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou se znovu vyhrotilo, když Čína odmítla obvinění, že porušila dohodu dosaženou během jednání v Ženevě. Trumpova administrativa zároveň nadále hrozí zavedením nových cel nebo návratem k původním sazbám, pokud Čína nesplní americké požadavky.
Ačkoli někteří pozorovatelé tvrdí, že nebezpečí cel ustoupilo díky odkladům a částečnému snížení sazeb, podle odborníků zůstávají celní zatížení stále významně vyšší než před začátkem Trumpovy politiky. Jak upozorňuje Matt Stucky, hlavní akciový portfolio manažer Northwestern Mutual Wealth Management, i aktuální průměrné clo kolem 12 % představuje významný náklad, který dříve neexistoval.
Spotřebitelé zatím drží trh nad vodou, ale jak dlouho?
Zatímco obavy z přímé recese nejsou na místě – a Stucky sám uvedl, že jeho tým ji aktuálně nečeká – nelze podle něj vyloučit klasickou tržní korekci, tedy pokles cen akcií o 10 % nebo více. Riziko by mohlo být zvlášť výrazné v případě, že by začala růst nezaměstnanost nebo došlo k propadu spotřebitelské důvěry.
Zatím jsou spotřebitelské výdaje hlavním pilířem, který pomáhá trh držet nad hladinou. Američané stále utrácejí, a to i navzdory rostoucím cenám. Tento trend však může být krátkodobý. Stucky varoval, že skutečný dopad zvýšených cen se může projevit až v následujících týdnech a měsících, zejména během léta, kdy se spotřebitelé střetnou s plnými důsledky vyšších cen zboží a služeb.
Některé ceny totiž zůstávaly po zavedení cel zpočátku stabilní díky existenci předběžných objednávek a zásob. Jakmile se tyto zásoby vyčerpají a začne se prodávat zboží nakoupené již za nové podmínky, cenový růst se přenese přímo na koncového spotřebitele. A to je okamžik, kdy může dojít k ochlazení poptávky – zejména pokud zůstane inflace vysoká a úrokové sazby nebudou výrazněji snižovány.
Napjaté valuace a konec technické podpory
Matejka také upozorňuje na to, že tržní valuace jsou „napnuté“. Po dubnovém růstu se mnohé akcie obchodují za vysoké násobky zisků, které nejsou snadno obhajitelné bez výrazného zlepšení hospodářských výsledků. A to se v prostředí zpomalující ekonomiky očekává jen obtížně.
Technická podpora, která stála za oživením trhu – jako systematické přikupování a krytí pozic – se pomalu vytrácí. To znamená, že další vývoj bude více záviset na skutečných výsledcích firem, makrodatech a celkové náladě investorů.
Výsledkem může být období zvýšené volatility, ve kterém budou trhy citlivě reagovat na každou zprávu o zaměstnanosti, inflaci či spotřebitelském chování. A v takovém prostředí je obtížné očekávat, že akcie budou dál stabilně růst.
