Americké akcie vstoupí do roku 2026 s nebývale silnou dynamikou, optimismem analytiků a očekáváním, že by trhy mohly zaznamenat už čtvrtý rok solidních zisků v řadě. Tento pozitivní scénář je však postaven na velmi úzké rovnováze, která může být snadno narušena. Čím déle trhy rostou a čím vyšší jsou valuace, tím citlivější se stávají na negativní překvapení. A právě pro rok 2026 se začíná rýsovat znepokojivě dlouhý seznam faktorů, které mohou současný optimismus otestovat.
Jedním z klíčových pilířů býčí nálady zůstává umělá inteligence. Právě tento segment táhl americké akcie v posledních letech vzhůru a výrazně přispěl k růstu hlavních indexů. Riziko však spočívá v tom, že očekávání jsou nastavena velmi vysoko. Investoři sází na to, že vítězové v oblasti AI nejen obhájí své současné postavení, ale také rychle promění masivní kapitálové výdaje v odpovídající růst zisků. Pokud by se ukázalo, že zavádění AI je pomalejší, návratnost investic nižší nebo že cenová síla technologických lídrů slábne vlivem konkurence, mohlo by dojít k citelnému přehodnocení ziskových prognóz.
Dalším problémem je samotná struktura trhu. Růst amerických akcií je koncentrován do relativně úzké skupiny velkých technologických společností, což zvyšuje systémové riziko. Index S&P 500 se obchoduje výrazně nad dlouhodobými průměry a ceny akcií implicitně předpokládají téměř bezchybnou exekuci. Jakékoli zpomalení růstu zisků nebo tlak na marže – například kvůli mzdovým nákladům, vyšším nákladům na kapitál či cenové konkurenci – by mohlo vést k rychlé kompresi násobků. V takovém prostředí bývá korekce prudší a obtížněji se zastavuje.
Zásadní roli budou hrát také inflace a úrokové sazby. Trhy aktuálně pracují s předpokladem, že inflace bude postupně klesat a měnová politika se stane vstřícnější. Tento scénář však nemusí vyjít. Cenové tlaky mohou znovu zesílit, a to nejen kvůli mzdám, ale i kvůli enormním výdajům spojeným s výstavbou infrastruktury pro umělou inteligenci, energetikou nebo přetrvávajícím dopadům cel. Pokud by inflace zůstala vyšší, mohl by Federální rezervní systém udržovat sazby déle na restriktivní úrovni, případně finanční podmínky znovu zpřísnit. Vyšší výnosy dluhopisů by okamžitě zvýšily diskontní sazby a snížily toleranci investorů vůči vysokým oceněním akcií.
Neméně důležitým faktorem je geopolitika a obchodní politika. Napětí mezi USA a Čínou, konflikty s dopadem na energetické trhy nebo narušení dodavatelských řetězců představují latentní, ale velmi silná rizika. Zvláště citlivé jsou oblasti polovodičů, energetických surovin a minerálů vzácných zemin. Trhy nemusejí nutně předvídat konkrétní výsledek geopolitických sporů, ale oceňují nejistotu. Historicky platí, že geopolitické šoky vedou k růstu volatility, posilování dolaru a krátkodobému ústupu od rizikových aktiv, což je pro akcie v prostředí vysokých valuací obzvlášť nebezpečné.
Makroekonomický výhled rovněž skrývá slabá místa. Konsenzus počítá s tím, že americká ekonomika zůstane relativně odolná, zatímco Evropa se bude opírat o fiskální výdaje vlád. Jakékoli trhliny v tomto scénáři však mohou rychle změnit sentiment. Otázkou zůstává, jak dlouho spotřebitelé zvládnou vyšší životní náklady a jak se bankovní sektor vypořádá s úvěrovým rizikem. Zpomalení náboru zaměstnanců, omezení fiskálních stimulů nebo nárůst nesplácených úvěrů by se mohly rychle promítnout do slabších firemních zisků, zejména mimo technologické giganty.
K tomu se přidávají takzvané vedlejší efekty struktury trhu. Rostoucí role pasivních strategií, pákových ETF a systematických investorů zvyšuje citlivost trhu na stres. Likvidita se v obdobích poklesů může rychle zhoršovat, což vede k prudším pohybům cen. Zpětné odkupy akcií, které v posledních letech poskytovaly trhu významnou podporu, by se v případě ekonomického oslabení mohly výrazně omezit. Další nejistotu představují vysoké veřejné deficity, otázky vládního financování a regulatorní prostředí, zejména v oblasti umělé inteligence, kde stále chybí jasná pravidla.
Nakonec je zde riziko samotného konsensu. Když se většina investorů shodne na stejném příběhu – produktivita AI, odolná ekonomika a klesající sazby – vzniká křehká rovnováha. Problémem nemusí být samotná chyba v odhadu, ale skutečnost, že se mýlí všichni společně. V takovém prostředí může i relativně malý negativní impuls vyvolat nepřiměřeně velkou reakci trhu, protože sentiment, pozice a likvidita se navzájem zesilují.
Rok 2026 tak může být pro akciové trhy rokem, kdy se optimismu postaví do cesty realita. Dlouhý seznam rizik sám o sobě neznamená nevyhnutelný pokles, ale výrazně zvyšuje pravděpodobnost vyšší volatility a epizod, které prověří odolnost současného býčího trendu.
