Páteční obchodování na globálních trzích přineslo pokles akciových indexů, oslabení dolaru a zvýšený zájem o bezpečná aktiva, jako je zlato. I když Wall Street zaznamenala ve čtvrtek nová historická maxima, nálada na trzích se rychle změnila. Hlavním důvodem je blížící se termín 9. července, kdy americký prezident Donald Trump může přistoupit k razantní změně obchodní politiky v podobě zvýšených cel na dovoz. Tento krok, pokud bude realizován bez předchozích dohod, může zásadně ovlivnit globální obchodní vztahy.
Obavy z budoucnosti obchodních dohod a narůstající napětí ohledně cel přiměly investory k opatrnosti. Panevropský index STOXX 600 klesl o 0,6 %, přičemž výrazný podíl na poklesu měly akcie výrobců lihovin. Společnosti jako Pernod Ricard a Rémy Cointreau se ocitly pod tlakem poté, co Čína oznámila zavedení cel až do výše 34,9 % na dovoz brandy z Evropské unie. Tento krok je vnímán jako jasná odpověď na předchozí americká a evropská cla a odráží, jak citlivý je trh na jakoukoli formu obchodního napětí.
Americké trhy a výhled zaměstnanosti
I přes zkrácený obchodní týden kvůli Dni nezávislosti přinesl čtvrtek pozitivní zprávu – silná čísla z trhu práce, která ukázala, že americká ekonomika zůstává odolná. To se odrazilo ve vzrůstu všech tří hlavních amerických indexů. Futures na S&P 500 v pátek ale klesly o 0,5 %, což značí, že pozitivní efekt čtvrtečního růstu byl krátkodobý a převážil celkový sentiment nejistoty.
Analytik Tony Sycamore ze společnosti IG uvedl, že trhy nyní v podstatě čekají na 9. července. Právě v tento den vyprší lhůta pro uzavření řady dohod, které měly předejít zavedení nových cel. Zatím se Washingtonu podařilo dosáhnout rámcových dohod pouze s Čínou, Británií a Vietnamem. Vyjednávání s dalšími klíčovými partnery, jako je Japonsko a Jižní Korea, zůstává neúspěšné.
Trump již oznámil, že v pátek začnou být rozesílány dopisy jednotlivým zemím s informací o výši plánovaných celních sazeb – v rozmezí 20 až 30 %. Tento krok je jasným odklonem od dřívější politiky, která preferovala individuální dohody.
Dolar ztrácí, investoři zvažují fiskální rizika
Na měnovém trhu se americký dolar po čtvrtečním růstu v pátek propadl. Oslabil o 0,4 % vůči japonskému jenu na 144,31 a o 0,2 % vůči švýcarskému franku. Euro mírně posílilo o 0,2 % na 1,1773 USD, zatímco britská libra zůstala stabilní. Přestože dolar ve čtvrtek těžil z pozitivních dat o zaměstnanosti, trhy nyní více zvažují rizika spojená s fiskální politikou USA.
Sněmovna reprezentantů totiž těsně schválila rozsáhlý návrh výdajového zákona o 869 stranách, který podle Kongresového rozpočtového úřadu zvýší americký státní dluh o 3,4 bilionu dolarů. Celkový dluh by se tak mohl vyšplhat na 36,2 bilionu dolarů, což opět zvyšuje zájem investorů o bezpečná aktiva.
Zlato, ropa a státní dluhopisy
Zvýšený zájem o bezpečné investice se projevil v růstu ceny zlata, které posílilo o 0,4 % na 3 339 USD za unci. Zlato směřuje k týdennímu zisku, a to právě kvůli rostoucím obavám ohledně budoucí fiskální stability USA a nejistotě kolem celní politiky.
Naopak trh s ropou zaznamenal mírný pokles. Futures na ropu Brent klesly o 7 centů na 68,73 USD za barel, zatímco americká ropa WTI se držela kolem 67,02 USD. Tento pokles však nebyl výrazný a trh zůstává v očekávání nedělního zasedání OPEC+, které může ovlivnit další vývoj cen ropy.
Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly – 10leté dluhopisy posílily o 4,7 bazického bodu na 4,34 %, zatímco 2leté výnosy vyskočily o 9,3 bps na 3,882 %. Tento vývoj naznačuje, že trh zatím nevěří ve snížení sazeb ze strany Fedu, a zároveň se obává růstu zadlužení.
Závěr: napětí roste, trhy čekají
Globální trhy vstupují do další fáze nejistoty, která bude silně ovlivněna vývojem obchodních dohod Spojených států. Ačkoliv americká ekonomika nadále vykazuje známky síly, investorům začínají převažovat obavy z důsledků zvýšení cel, rostoucího státního dluhu a možného ochlazení mezinárodního obchodu. Vývoj v následujících dnech bude zcela zásadní pro směřování trhů v druhé polovině roku.
