Futures na evropské a americké akciové indexy výrazně pokročily spolu s oživením asijských akcií, které souvisí s plány Číny na fiskální stimuly a výrazným růstem technologických akcií. Evropské kontrakty vzrostly o 1 %, což odráželo pokrok na technologicky silných trzích, jako je Japonsko, Jižní Korea a futures na Nasdaq 100. Současně regionální asijský akciový ukazatel vzrostl zhruba o 2 %, což bylo iniciováno příslibem nejvyššího čínského vedení zvýšit fiskální výdaje a robustně stabilizovat pokles trhu s nemovitostmi.
Bez ohledu na absenci podrobností o výši plánovaných fiskálních výdajů čínský benchmarkový index CSI 300 vytrvale rostl a zaznamenal zisk již sedmou seanci v řadě. Tento progresivní krok přichází v návaznosti na to, že Čínská lidová banka (PBoC) zavedla řadu opatření na omlazení druhé největší ekonomiky světa. Několik analytiků však vyjadřuje pochybnosti o tom, zda dříve odhalené měnové stimuly postačují k řešení přetrvávajících obav z deflace a chudokrevné spotřeby.

Hebe Chen, analytik společnosti IG Markets Ltd., při pozorování tržního vývoje poznamenal, že “asijské trhy se ponořují do oceánu optimismu díky neobvyklému a veskrze odhodlanému postupu Číny, která chce do Zlatého týdne a konce roku přidat na dynamice”. Tato pozitivní nálada pramení také z povzbudivé nálady na Wall Street po snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem minulý týden.
V Asii se dařilo technologickému sektoru, částečně motivovanému poobchodním růstem společnosti Micron Technology Inc. způsobeným slibnou prognózou tržeb. Futures na index S&P 500 si rovněž polepšily a zaznamenaly nárůst o 0,6 %, neboť obchodníci očekávají hlavní projev předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella na blížící se 10. výroční konferenci o trhu s cennými papíry v USA.
V rámci této strategie fiskálních stimulů Čína údajně zvažuje injekci až 1 bilionu jüanů (přibližně 142 miliard USD) do některých svých největších státních bank. Jak zdůraznila agentura Bloomberg, cílem této snahy je posílit jejich schopnost podporovat ekonomiku, která je pod tlakem. Pokud by se uskutečnil, jednalo by se o milník, který by znamenal první případ kapitálové injekce Pekingu do jeho významných bank od globální finanční krize v roce 2008.
Hao Hong, hlavní ekonom společnosti Grow Investment Group, k tomuto novému typu finančního stimulu uvedl: “Pokud bude proveden prostřednictvím speciální emise dluhopisů, jedná se o fiskální stimul a může stabilizovat banky, protože ceny nemovitostí nadále klesají. Zajistí, že úvěrová schopnost bank nebude negativně ovlivněna.”
Současně došlo k ustálení výnosů státních dluhopisů po nárůstu napříč křivkou, což inspirovalo zisky dolaru, protože investoři se spokojili s hromadou nové nabídky dluhopisů z aukce pětiletých dluhopisů.
Ve středu se čínské úřady ve vzácném oznámení o přímé pomoci zavázaly k vyplacení jednorázových peněžních dávek osobám žijícím v extrémní chudobě, což podnítilo zájem investorů o potenciální naléhavost Pekingu při zavádění dalších přímých stimulačních opatření.
Precedens vytvořený na akciových trzích se přenesl do Hongkongu, kde ukazatel čínských akcií rostl již desátý den v řadě, což je nejdelší vítězná série od doby před více než půl desetiletím.

Ve Spojených státech guvernérka Federálního rezervního systému Adriana Kuglerová vyjádřila silnou podporu nedávnému rozhodnutí centrální banky a zároveň se vyslovila pro další snížení sazeb, pokud bude inflace nadále mírná, jak se předpokládá.
Přesuneme-li pozornost zpět na komodity, ropa zůstala po prudkém poklesu ve středeční obchodní seanci stabilní. Na opačné straně se zlato obchodovalo poblíž bezprecedentního maxima, podpořeno slabými údaji z USA, které podpořily argumenty pro hlubší snížení úrokových sazeb.