Globální finanční trhy zažívají období optimismu, které je poháněno především vírou investorů ve snížení úrokových sazeb v USA. Právě očekávání rychlého uvolnění měnové politiky ze strany Federálního rezervního systému se stalo hlavním katalyzátorem růstu akciových trhů i komodit, přičemž zlato dosáhlo na úrovně blízké historickým maximům. Investoři doufají, že nižší sazby sníží náklady na půjčky po celém světě, což by mohlo ulevit jak firmám, tak vládám a spotřebitelům, a zároveň by to mohlo přinést nový impuls do růstu globální ekonomiky.
V pátek evropské akcie otevřely se ztrátou 0,2 %, podobně futures na Nasdaq a S&P 500 mírně oslabily o 0,1–0,2 %. Tyto korekce však přišly po předchozích prudkých růstech, kdy oba americké indexy dosáhly nových rekordních maxim. Celkově tak zůstává index MSCI All Country World Index na cestě k týdennímu zisku 1,7 %, což ukazuje na přetrvávající globální optimismus navzdory mírným denním výkyvům.

Jedním z nejviditelnějších projevů nejistoty i optimismu zároveň je cena zlata. Ta se v pátek držela na 3 644 USD za unci, což je jen nepatrně pod rekordní hodnotou 3 673,95 USD dosaženou na začátku týdne. Zlato tak míří k čtvrtému týdennímu zisku v řadě. Jeho růst odráží nejen očekávání poklesu úrokových sazeb, ale i přetrvávající obavy investorů z globální ekonomické nejistoty, geopolitických napětí a inflace, která zůstává v některých regionech vyšší, než by centrální banky chtěly.
Pozitivní náladu podporují také výsledky z Asie. Tamní akciové trhy zaznamenaly silné zisky a čínské indexy se dostaly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku. Investory v Číně ženou především očekávání, že sektor umělé inteligence přinese extravagantní růst zisků. Nadšení kolem AI tak přispívá k celosvětové vlně optimismu, která překračuje hranice jednotlivých trhů a sektorů.
Na druhé straně oceánu je situace složitější. Zpráva o spotřebitelských cenách v USA ukázala, že inflace se zvýšila, což by za jiných okolností mohlo snížit pravděpodobnost snížení sazeb. Tentokrát se ale investoři soustředili spíše na slabší čísla z trhu práce, která naznačují zpomalování ekonomiky. Podle Amelie Derambure, senior manažerky multi-asset portfolia ve společnosti Amundi, se trhy nyní více než na samotná data dívají na to, jak Fed na situaci zareaguje. Snížení sazeb by podle ní mohlo dodat nový impuls růstu a otevřít cestu k dalším rekordům.
Ekonomové předpokládají, že Fed skutečně přistoupí k sérii snížení sazeb. Veronica Clark z Citi uvedla, že její banka nadále očekává snížení o celkem 125 bazických bodů během příštích pěti zasedání. Futures trhy ukazují 93% pravděpodobnost, že už příští týden dojde ke snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na interval 4,00 %–4,25 %, a dokonce i menší, sedmiprocentní pravděpodobnost snížení o půl procentního bodu.
Výnosy státních dluhopisů zůstávají pod tlakem. Referenční desetiletý americký výnos sice v pátek vzrostl o 3 bazické body na 4,043 %, ale ve čtvrtek se poprvé od dubna dostal pod 4 %. Tento pokles reflektuje očekávání investorů, že politika Fedu se bude v nejbližší době uvolňovat.
Na měnových trzích se dolarový index zpevnil o 0,2 % na 97,757. Dolar posílil vůči japonskému jenu o půl procenta na 147,89 poté, co ministři financí obou zemí vydali společné prohlášení, že nebudou cílit na konkrétní úroveň směnného kurzu. Euro mírně oslabilo o 0,1 % na 1,171725 USD. Evropská centrální banka totiž ponechala sazby beze změny a naznačila, že je „v dobré pozici“ ohledně své politiky. Podle ekonoma JPMorgan Grega Fuzesie to naznačuje, že ECB není nakloněna dalšímu uvolnění, pokud nepřijde výrazný růstový šok.
Zdroje ECB potvrdily, že prosincové zasedání bude nejpravděpodobnějším okamžikem, kdy se bude reálně diskutovat o potřebě snížení sazeb. Trhy v tuto chvíli vidí pouze jednu šanci z šesti, že k tomu skutečně dojde.
Velká Británie mezitím vykazuje smíšené signály. Ekonomika v červenci stagnovala, což bylo v souladu s očekáváním, nicméně průmyslová výroba prudce poklesla. Tento vývoj oslabil britskou libru, která klesla o 0,3 % na 1,3536 USD.

Na komoditních trzích, kromě růstu zlata, zůstaly ceny ropy utlumené. Brent se držel na 66,38 USD za barel, zatímco americká WTI mírně oslabila o 0,1 % na 62,31 USD. Mezinárodní energetická agentura totiž předpověděla, že příští rok dojde k ještě většímu rekordnímu přebytku ropy, jelikož OPEC pokračuje v navyšování těžby.
Celkový obrázek ukazuje na křehkou rovnováhu mezi očekáváním růstu díky snížení sazeb Fedu a přetrvávajícími obavami z inflace, geopolitických napětí a přebytku komodit. Investoři tak zůstávají optimističtí, ale zároveň obezřetní, protože trhy nadále balancují mezi nadějemi a riziky.