Globální finanční trhy ve středu vykazovaly relativní stabilitu, přestože napětí na energetických trzích zůstává vysoké. Investoři sledují především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na ceny ropy, inflaci a globální ekonomický růst. Přestože akciové trhy zaznamenaly určité uklidnění po předchozích výkyvech, nejistota ohledně budoucího vývoje války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem udržuje investory ve střehu.
K určité stabilizaci trhů přispěla zpráva, že Mezinárodní energetická agentura navrhla největší uvolnění strategických ropných rezerv v historii. Tento krok by měl pomoci zmírnit šok na energetickém trhu a snížit tlak na ceny ropy, které v posledních dnech výrazně kolísaly. Informace o možném uvolnění zásob přinesla krátkodobou úlevu globálním akciovým trhům, které byly předtím pod tlakem kvůli obavám z přerušení dodávek energie.
Ropný trh však zůstává velmi nestabilní. Cena ropy Brent během obchodování kolísala mezi zisky a ztrátami a nakonec se pohybovala kolem 87,45 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate naopak mírně posílila a obchodovala se přibližně za 83,67 dolaru za barel. Tyto výkyvy odrážejí nervozitu investorů, kteří reagují na každou novou zprávu z regionu Blízkého východu.
Podle Chidua Narayanana, který ve společnosti Wells Fargo vede makroekonomickou strategii pro region Asie a Pacifiku, se trhy momentálně zaměřují především na aktuální zprávy a méně na dlouhodobé výhledy. Jakékoli opatření, které má kompenzovat výpadky dodávek ropy, může sice krátkodobě zmírnit paniku, ale dokud bude konflikt pokračovat, bude podle něj riziková averze na trzích zůstávat vysoká.
Nejistota se promítá také do vývoje akciových trhů. Regionální burzy v Asii sice zaznamenaly určité oživení, ale investoři zůstávají opatrní. Nejširší index MSCI sledující akcie v asijsko-pacifickém regionu mimo Japonsko vzrostl přibližně o 1,4 %. Japonský index Nikkei přidal asi 1,7 % a jihokorejský index Kospi posílil přibližně o 1,75 %.
Americké akciové futures rovněž mírně rostly. Futures na index S&P 500 i technologický Nasdaq přidaly přibližně dvě desetiny procenta. Evropské futures však naznačovaly spíše opatrný začátek obchodování. Futures na index EUROSTOXX 50 mírně klesly a podobný vývoj zaznamenaly také futures na londýnský index FTSE.
Investoři se obávají především možnosti dlouhodobého narušení globálního obchodu s energií. Pokud by konflikt výrazně omezil dodávky ropy z regionu Perského zálivu, mohlo by to vyvolat nový cenový šok, který by zasáhl světovou ekonomiku. Právě tohoto scénáře se snaží světoví lídři zabránit.
Klíčovým bodem zůstává Hormuzský průliv. Tato úzká námořní cesta je jednou z nejdůležitějších energetických tras na světě, protože jí prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy. Jakékoli narušení provozu v této oblasti by mohlo mít okamžitý dopad na ceny energií i globální ekonomiku.
Podle Kerstin Hottnerové, která vede komoditní oddělení ve společnosti Vontobel, je jednou z hlavních otázek právě načasování bezpečného obnovení námořní dopravy v Hormuzském průlivu. Další velkou obavou je možnost poškození energetické infrastruktury v regionu. I kdyby hlavní vojenské operace skončily, pokračující útoky dronů na energetická zařízení by podle ní mohly prodloužit nestabilitu trhu až do příštího roku.
Vedle ropy sledují investoři také vývoj měnových trhů. Americký dolar si udržel své zisky a v prostředí zvýšené nejistoty funguje jako hlavní bezpečné aktivum. Vůči japonskému jenu dolar mírně posílil a obchodoval se kolem úrovně 158,15 jenů za dolar. Euro i britská libra naopak mírně oslabily a obchodovaly se přibližně na úrovních 1,1633 dolaru a 1,3450 dolaru.
Podle Franka Benzimry ze společnosti Société Générale se v současné situaci americký dolar stal téměř jediným výrazným bezpečným přístavem. Zlato ani státní dluhopisy podle něj tentokrát neplní tuto roli v takové míře jako v minulosti. V případě zlata někteří investoři vybírali zisky, aby kompenzovali ztráty na akciových trzích.
Dluhopisové trhy zůstávají v posledních dnech pod tlakem. Investoři se obávají, že dlouhodobě vysoké ceny energií by mohly znovu zvýšit inflaci a přinutit centrální banky k přísnější měnové politice. Americké státní dluhopisy se sice ve středu stabilizovaly, ale jejich výnosy zůstávají relativně vysoké.
Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se pohyboval kolem 4,14 %, zatímco výnos dvouletého dluhopisu dosahoval přibližně 3,58 %. Podle Thierryho Wizmana ze společnosti Macquarie Group budou centrální banky pravděpodobně nadále zachovávat jestřábí přístup, dokud bude existovat riziko inflačních dopadů spojených s válkou.
Investoři proto nyní pozorně sledují také makroekonomická data. Ve středu mají být zveřejněny nové údaje o inflaci ve Spojených státech, které mohou naznačit další směr měnové politiky. V prostředí geopolitického napětí a vysokých cen energií tak zůstávají finanční trhy mimořádně citlivé na jakékoli nové informace.
