Světové akcie v pátek podruhé za sebou klesly v návaznosti na rozsáhlé celní plány amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nová cla připravila akcie na Wall Street o ohromující 2,4 bilionu dolarů a vyvolala spěch investorů do bezpečí státních dluhopisů v souvislosti s rostoucími obavami z recese.
Výrazné ztráty utrpěly akcie bankovních institucí, protože investoři v obavách o růst ocenili hlubší snížení sazeb centrálních bank. Benchmarkové desetileté výnosy amerických státních dluhopisů klesly na nejnižší úroveň od října v návaznosti na Trumpovo rozhodnutí zavést 10% clo na většinu amerického dovozu a výrazně vyšší odvody na desítky dalších zemí.
David Bahnsen, investiční ředitel společnosti The Bahnsen Group, varoval: “Pokud se současný soubor cel udrží, je recese ve druhém nebo třetím čtvrtletí velmi pravděpodobná, stejně jako medvědí trh.” A dodal: “Otázkou je, zda prezident Trump hledá nějaký způsob, jak z této politiky vycouvat, pokud a kdy budeme svědky medvědího trhu na akciovém trhu.”
Evropský index STOXX 600 se v úvodu obchodování propadl o 1,1 % poté, co v pátek ztratil 2,6 %, zatímco japonský Nikkei 225 se přes noc propadl o 2,8 %, a to již druhou seanci v řadě. Futures na americký index S&P 500 v pátek klesly o dalších 0,4 %, což naznačuje, že pokles bude omezenější než čtvrteční výrazný propad o 4,8 %, který znamenal největší jednodenní pokles peněžního indexu od krize COVID-19 v roce 2020.
Futures na Nasdaq se rovněž snížily o 0,3 % po čtvrtečním propadu indexu o 5,4 %. Mezitím neustálý proud obrovského přílivu kapitálu na americké trhy a dříve solidní výkonnost americké ekonomiky nedokázaly uklidnit rostoucí obavy investorů ze zvratu v růstu.
Na stupňující se rizika upozornila banka J.P. Morgan, která ve světle Trumpových oznámení o clech zvýšila svou předpověď americké a globální recese v letošním roce ze 40 % na 60 %.
V pátek obchodníci ocenili snížení sazeb Federálního rezervního systému pro letošní rok o více než 100 bazických bodů, což je výrazný nárůst oproti zhruba 75 bazickým bodům očekávaným ve středu. Kromě toho se zvýšily také sázky na snížení sazeb Bank of England a Evropské centrální banky.
Nižší úrokové sazby, které mají negativní dopad na marže věřitelů, a obavy z růstu oslabily bankovní akcie. Bankovní index STOXX 600 se na počátku obchodování propadl o 4,2 %. Akcie bank HSBC, UBS a BNP Paribas klesly o 3,2 %, 2,5 % a 3,4 % v uvedeném pořadí v návaznosti na noční propad japonských bank o 8 % a prudký výprodej na Wall Street, kdy Citigroup klesla o více než 12 %, Bank of America se propadla o 11 % a několik dalších významných věřitelů zaznamenalo podobný pokles.
Známky obav investorů o zdraví americké ekonomiky a trhů se odrazily ve čtvrtečním poklesu dolarového indexu o 1,9 %, což je jeho největší pokles od listopadu 2022. V pátek se dolaru podařilo znovu získat půdu pod nohama, když euro po čtvrtečním růstu o 1,9 % kleslo o 0,5 %, zatímco libra se propadla o 0,7 %. Japonský jen, který je často považován za bezpečný přístav, se držel zhruba na stejné úrovni poté, co předchozí den vzrostl o zhruba 2 %. Švýcarský frank, další bezpečný přístav, vzrostl přibližně o 0,6 %.
Michael Metcalfe, vedoucí oddělení makrostrategie ve společnosti State Street Global Markets, naznačil, že určitou útěchu by mohly přinést nadcházející údaje. “Věc, která by mohla trhům trochu pomoci, je, že dostaneme údaje, které naznačují, že ve skutečnosti v posledním čtvrtletí dosáhneme v USA růstu o více než 1 %,” řekl.
Metcalfe poukázal na údaje o mzdách mimo zemědělský sektor v USA, které budou zveřejněny ve 1230 GMT (8.30 hod. SELČ), jako na zásadní údaj a na údaje o maloobchodních tržbách za dva týdny jako na další indikátor. Předpokládá se, že páteční údaje o zaměstnanosti odhalí, že americká ekonomika v březnu vytvořila 135 000 pracovních míst, což je méně než 151 000 v únoru.
Protože však investoři hledali bezpečnější investiční cesty, výnosy desetiletých státních dluhopisů po čtvrtečním poklesu o 14 bazických bodů klesly o 11 bazických bodů na 3,951 %. Výnosy se pohybují inverzně k cenám. Výnosy japonských desetiletých státních dluhopisů, které byly nastaveny na největší týdenní pokles o 37 bazických bodů od roku 1990, se obchodovaly na úrovni 1,175 %.
Nervozita investorů přetrvávala v souvislosti s pochybnostmi o flexibilitě centrálních bank v případě, že cla rozvinou inflaci. “Centrální banky nejsou dobře vybaveny na řešení stagflace. Silnější jádrová inflace pravděpodobně omezí rozsah jakékoli politické reakce,” uvedl David Doyle, vedoucí ekonomického oddělení Macquarie Group. Na pozadí rozvíjejícího se tržního dramatu zůstávají investoři ostražití a obezřetní vůči nepředvídatelné budoucnosti světové ekonomiky.
