Světové akciové trhy v pondělí zaznamenaly růst, který byl tažen narůstajícími očekáváními, že americký Federální rezervní systém (Fed) brzy přikročí ke snížení úrokových sazeb. Impulzem pro tento posun byla slabá zpráva o vývoji zaměstnanosti ve Spojených státech za červenec, která nejenže zaostala za očekáváním, ale zároveň přinesla významné revize směrem dolů i za předchozí měsíce. Trhy tak nejen přehodnotily výhled měnové politiky, ale také zesílily obavy o důvěryhodnost amerických statistických dat.
Páteční data z amerického trhu práce výrazně zklamala. Nejenže byl přírůstek pracovních míst v nezemědělském sektoru nižší, než analytici očekávali, ale došlo i k dramatickému přepsání čísel z května a června směrem dolů. V důsledku těchto úprav se tříměsíční průměr růstu pracovních míst propadl z 231 000 na pouhých 35 000 – což podle analytiků představuje varovný signál o zpomalování trhu práce.
Michael Brown, tržní stratég společnosti Pepperstone, upozornil, že takto výrazné revize již nelze považovat za náhodné výkyvy. „Viděli jsme slabší čísla i v minulosti, ale tehdy šlo často o jednorázové odchylky. Tentokrát se zdá, že dochází k reálnému a hlubšímu zpomalení trhu práce,“ uvedl. Situaci ještě více vyhrotilo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odvolat šéfa úřadu pro statistiku práce, které vzbudilo vážné otázky ohledně politické nezávislosti ekonomických dat v USA.
V důsledku celé situace se v pondělí ráno zvýšila pravděpodobnost, že Fed přikročí ke snížení úrokových sazeb již v září – podle tržních dat až na 85 %. Tato změna očekávání přinesla na trhy určitou úlevu. Panevropský index STOXX 600 vzrostl v dopoledních hodinách o 0,6 %, zatímco futures na Wall Street ukazovaly růst mezi 0,6 a 0,7 %, což naznačovalo mírné zotavení po pátečním propadu. Tehdy index S&P 500 ztratil 1,6 % a technologický Nasdaq dokonce 2,2 %.
Vedoucí výzkumu devizových trhů v NAB Ray Attrill uvedl, že aktuální situace „otevírá cestu pro širší podporu snížení sazeb v rámci Fedu“. Podle něj je důvěryhodnost měnové politiky nyní v ohnisku pozornosti investorů, a jakákoliv další známka politizace centrální banky může mít dalekosáhlé dopady.
Americký dolar, který v pátek prudce oslabil o 1,4 %, což byl jeho největší jednodenní pokles od dubna, se v pondělí částečně vzpamatoval. Posílil vůči koši hlavních měn a korigoval část ztrát. Vůči euru dolar vzrostl o 0,2 % na 1,156 USD, britská libra oslabila na 1,327 USD před zasedáním Bank of England, kde se očekává snížení sazeb o 25 bazických bodů. Dolar rovněž posílil vůči švýcarskému franku o 0,6 % poté, co se trhy v Curychu znovu otevřely po pátečním státním svátku. Trumpovo oznámení o 39% clu na švýcarský dovoz v pátek situaci ještě více zkomplikovalo. Dolar si polepšil i vůči japonskému jenu, a to o 0,4 % na 148 jenů, i když v pátek vůči jenu oslabil o výrazných 2,3 %.
Na komoditních trzích panoval smíšený vývoj. Cena zlata se po pátečním růstu o více než 2 % téměř nezměnila a držela se na úrovni 3 358 USD za unci. Ceny ropy však nadále oslabovaly. Důvodem byl souhlas OPEC+ s dalším navýšením produkce v září, které zcela ruší loňské mimořádné škrty ve výši 2,2 milionu barelů denně. Futures na ropu Brent klesly o 0,2 % na 69,58 USD za barel.
Celkově lze říci, že současný vývoj posiluje scénář, v němž Fed začne brzy snižovat sazby, aby zabránil dalšímu zpomalení ekonomiky. Investoři se ale zároveň musí vyrovnávat s rizikem, že politické zásahy do statistik a měnové politiky mohou podkopat důvěru v ekonomické ukazatele, na nichž trhy stojí.
