Globální akciové trhy ve čtvrtek pokračovaly v růstu, podpořeny silným zájmem investorů o technologické společnosti zaměřené na umělou inteligenci a nadějemi na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Zatímco prezident Donald Trump dál stupňuje napětí v mezinárodním obchodě novými celními hrozbami, investoři se zdají být těmito kroky již méně ovlivněni než dříve.
Ve středu Trump oznámil plány na 50% clo na dovoz mědi, s účinností od 1. srpna. Následovalo i varování směrem k Brazílii, největší ekonomice Latinské Ameriky, a sedmi dalším obchodním partnerům. Přesto trhy zůstaly klidné. Evropské akcie uzavřely s mírným ziskem – například FTSE 100 dosáhl historického maxima, a německý DAX přidal 0,1 %. Asijský index MSCI mimo Japonsko vzrostl o 0,5 %, zatímco americké futures se mírně stáhly po předchozím rekordním výkonu Nasdaqu.
Reakce trhu na celní opatření byla méně dramatická než při předchozích eskalacích. Jeff Ng z banky SMBC upozornil, že investoři jsou vůči Trumpovým výrokům již částečně „imunní“. Mnoho oznámení má totiž zatím spíše politický než praktický dopad. „Čísla mohou být působivá, ale nejsou konečná – stále se mohou změnit,“ vysvětlil Ng. Také připomněl, že i pokud budou cla skutečně zavedena, mohou být v příštích měsících nebo letech zrušena.
Investoři se tedy raději soustředí na fundamentální faktory – především na vývoj v oblasti AI. Pozitivní čtvrtletní výsledky tchajwanské společnosti TSMC, největšího světového výrobce čipů na zakázku, odrážejí rostoucí zájem o produkty napojené na umělou inteligenci. Den předtím se navíc Nvidia stala první veřejně obchodovanou společností, která překonala tržní hodnotu 4 biliony dolarů, čímž potvrdila, že právě AI je klíčovým motorem současného akciového boomu.
Růst akcií podporují také makroekonomická očekávání. Ze zápisu Fedu ze středečního zasedání vyplynulo, že většina představitelů centrální banky vidí prostor pro snížení sazeb v průběhu tohoto roku. Jakýkoli inflační tlak způsobený cly by podle nich měl být dočasný a mírný. Analytik Mohit Kumar ze společnosti Jefferies upozornil, že pokud během léta dojde k oslabení dat o zaměstnanosti, může Fed zareagovat už v září.
Na měnovém trhu se čtvrteční dění projevilo oslabováním dolaru vůči euru a libře. Euro si připsalo 0,17 % na 1,1734 USD, libra pak vzrostla o 0,15 % na 1,3611 USD. Vůči japonskému jenu ale dolar zůstal stabilní na úrovni 146,35, a to i přesto, že Trump nedávno uvalil 25% clo právě na japonský dovoz. Výjimkou z celkového trendu byl brazilský real, který oslabil na téměř měsíční minimum kvůli nejistotě ohledně obchodních vztahů mezi USA a Brazílií. Indikátory volatility brazilské měny vyskočily na nejvyšší úroveň od dubna.
Ekonom Lee Hardman z MUFG varoval, že pokud se situace neuklidní, real může dál ztrácet. Kromě toho se rozpadá mnoho carry trade pozic (tedy spekulací na úrokové rozdíly mezi měnami), což ještě víc zvyšuje tlak na měnové trhy. Zvýšená volatilita zůstává tak trvalým doprovodem Trumpovy obchodní strategie, byť její přímý dopad na akciové trhy se tentokrát zdá být omezený.
Na trzích s komoditami zůstaly ceny ropy stabilní – Brent se držel kolem 70,2 USD za barel a americká ropa WTI kolem 68,33 USD. Zlato si připsalo drobný růst o 0,22 % na 3 320,59 USD za unci, což může reflektovat snahu části investorů zajistit se proti možným výkyvům.
V oblasti kryptoměn se bitcoin držel poblíž rekordního maxima, konkrétně na 111 207 USD, zatímco ether posílil o 1,8 % na 2 790,9 USD. I zde je patrný vliv celkové rizikové nálady na trzích – investoři zatím nevnímají Trumpovy kroky jako bezprostřední hrozbu a soustředí se na silné sektory, především technologie a AI.
Z celkového pohledu je tedy jasné, že sentiment na trzích je momentálně více ovlivňován výhledem na měnovou politiku a růst technologického sektoru, než geopolitickými hrozbami. Umělá inteligence, silné firemní výsledky a očekávání poklesu sazeb vytvářejí prostředí, v němž mají akcie šanci pokračovat v růstu – alespoň do chvíle, než se případné obchodní spory opravdu promítnou do dat.
