Očekávaná dohoda mezi Evropskou unií a prezidentem Donaldem Trumpem o nových clech sice přinesla úlevu mnoha evropským vývozcům, avšak luxusní sektor mezi nimi zatím chybí. Přestože se podařilo odvrátit nejtvrdší variantu celní války, na kterou Trump v létě hrozil uvalením až 30% cel na evropské zboží, luxusní zboží zatím není mezi strategickými výjimkami. Výsledkem je rozčarování investorů a prudký pokles akcií luxusních firem, které těží z amerického trhu jako z jednoho ze svých nejvýznamnějších odbytišť.
Evropský vývoz do Spojených států bude nyní podléhat jednotnému 15% clu. To sice znamená mírnější dopad než dříve avizovaných 30 %, ale jde o výrazný nárůst oproti 10% clu, které bylo zavedeno na jaře. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že výjimku z tohoto cla dostane jen několik pečlivě vybraných strategických kategorií, jako jsou letadla, některé chemikálie, zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. Luxusní zboží se však mezi nimi neobjevilo.
Akcie evropských luxusních společností reagovaly prudkým poklesem. Například akcie LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, jednoho z největších luxusních konglomerátů na světě, se na americké burze v pondělí dopoledne propadly o 1,7 %. Ještě hůře dopadly firmy Kering a Pernod Ricard, jejichž akcie klesly o 3,5 % na pařížské burze. Švýcarská společnost Richemont oslabila o 0,8 % a módní značky jako Moncler a Salvatore Ferragamo ztratily na burze v Miláně přibližně 1,8 %.
Nejistota ohledně budoucí celní politiky zneklidňuje investory i samotné výrobce. Ti nyní čelí možnosti, že luxusní zboží zůstane v celním režimu bez výjimky, což znamená trvalé 15% clo na vývoz do Spojených států. Přestože Evropská komise ujišťuje, že bude usilovat o rozšíření seznamu výjimek, konkrétní termíny ani záruky zatím neexistují.
Luxusní sektor přitom argumentuje svou ekonomickou váhou. Podle červencové studie Evropské aliance kulturních a kreativních odvětví tvoří luxusní zboží až 5 % evropského HDP a podílí se na 11,5 % veškerého exportu z EU. USA přitom představují klíčový trh pro tyto značky – značná část tohoto vývozu totiž směřuje právě tam. Tím více je pro výrobce frustrující, že se jim nepodařilo vyjednat výjimku již v první fázi dohody.
Vyšší clo nutí výrobce přehodnocovat cenovou politiku. Již při zavedení 10% cla v první polovině roku mnohé firmy oznámily mírné zdražení svých produktů na americkém trhu. Pokud nyní vstoupí v platnost clo ve výši 15 %, bude zřejmě následovat další navýšení cen. To je však spojeno s rizikem – příliš výrazné zdražení by mohlo odradit i prémiové zákazníky, zejména v době, kdy je spotřebitelská nálada v USA nestabilní.
Tato obava není neopodstatněná. Podle aktuálních údajů společnosti LVMH došlo v první polovině roku 2025 k 1% poklesu tržeb na americkém trhu oproti stejnému období loňského roku. Ačkoliv jde o relativně mírný pokles, signalizuje zvolňující dynamiku v oblasti, která byla dlouho považována za tahouna růstu. Pokud by kombinace cel a vyšších cen vedla k dalšímu oslabení poptávky, mohlo by to výrazně zasáhnout ziskovost celého sektoru.
K tomu se přidává i nejistota ohledně širších makroekonomických podmínek. I když se USA stále nacházejí v růstové fázi, vyšší úrokové sazby, volatilní akciové trhy a rostoucí ceny některých komodit zvyšují tlak na spotřebitele. Luxusní značky tak budou muset balancovat mezi udržením exkluzivity, zajištěním marží a citlivostí amerických zákazníků na cenové změny.
Do budoucna bude klíčové, zda Evropská komise skutečně prosadí rozšíření seznamu výjimek z celního režimu. Pokud by se luxusní zboží dostalo mezi strategické produkty, mohlo by to přinést značkám úlevu a investorům důvod k obnovenému optimismu. Prozatím však sektor čelí realitě, že jeho zisky budou pod větším tlakem – a trh na to zjevně reaguje.
