Globální akciové trhy se dostaly pod silný tlak poté, co prudký růst cen ropy vyvolal obavy z nového inflačního šoku pro světovou ekonomiku. Investoři reagovali výprodejem rizikových aktiv a přesunem kapitálu do amerického dolaru, který v obdobích nejistoty tradičně slouží jako bezpečné útočiště.
Nejvýraznější poklesy byly patrné na asijských trzích, kde investoři reagovali především na dramatický růst cen ropy způsobený pokračujícím konfliktem na Blízkém východě. Cena severomořské ropy Brent vyskočila o přibližně 27 % na 117,58 dolaru za barel, což představuje největší jednodenní nárůst od roku 1988. Tento růst navázal na již velmi silný předchozí týden, během něhož ceny ropy vzrostly o téměř 28 %.
Podobný vývoj zaznamenala také americká ropa West Texas Intermediate, jejíž cena vystřelila o zhruba 28 % na více než 116 dolarů za barel. Tak rychlý růst cen energií naznačuje, že v následujících týdnech mohou výrazně zdražit pohonné hmoty a další energetické produkty.
Růst cen ropy je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Situace se dále vyostřila poté, co Írán oznámil, že novým nejvyšším vůdcem země se stane Mojtaba Chameneí, syn dosavadního vůdce Alího Chameneího. Tento krok naznačuje, že tvrdá linie íránského režimu bude pokračovat i v dalších letech.
Tento vývoj vyvolal negativní reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nového íránského vůdce označil za nepřijatelného. Politické napětí mezi oběma zeměmi tak zůstává velmi vysoké a investoři začínají počítat s možností, že konflikt může trvat delší dobu.
Dalším faktorem, který zvyšuje nervozitu na trzích, je narušení přepravy ropy v oblasti Hormuzského průlivu. Tato úzká námořní cesta spojující Perský záliv s globálním trhem patří mezi nejdůležitější energetické trasy na světě. Pokud by zůstala delší dobu neprůjezdná, mohlo by to výrazně omezit globální nabídku ropy.
Podle Helimy Croftové z RBC Capital Markets jde o největší šok v dodávkách ropy od sedmdesátých let minulého století. Trhy proto nyní sledují především reakci Spojených států a jejich spojenců. Bez jasné strategie řešení konfliktu je podle ní velmi obtížné odhadnout, zda bude napětí trvat týdny, nebo dokonce měsíce.
Největší dopady rostoucích cen ropy jsou patrné v ekonomikách, které jsou silně závislé na dovozu energií. Typickým příkladem je Japonsko, jehož akciový index Nikkei během pondělního obchodování klesl přibližně o sedm procent. Tento pokles navázal na již výrazné ztráty z předchozího týdne.
Podobně negativní vývoj zaznamenal také jihokorejský akciový trh. Hlavní index v Soulu oslabil o více než osm procent, což znamená, že za poslední dva týdny ztratil již více než deset procent své hodnoty. Investoři se obávají, že dražší energie výrazně zvýší náklady průmyslových podniků.
Čína jako jeden z největších světových dovozců ropy rovněž zaznamenala pokles akciového trhu, i když výrazně mírnější než v případě Japonska nebo Jižní Koreje. Čínský index blue-chip společností oslabil přibližně o 1,7 procenta.
Současně Čína oznámila, že inflace v zemi začala růst již před současným energetickým šokem. Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 1,3 procenta. Pro čínskou ekonomiku, která se v posledních letech potýká s deflačními tlaky, nemusí být mírný růst inflace nutně negativní zprávou.
Napětí na trzích se rychle přeneslo také na Wall Street. Futures na index S&P 500 klesly přibližně o dvě procenta, zatímco futures na technologický index Nasdaq ztratily více než dvě procenta. Podobně negativní vývoj zaznamenaly i evropské trhy.
Investoři zároveň reagovali přesunem kapitálu na dluhopisové a měnové trhy. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostl přibližně na 4,2 procenta, což odráží rostoucí očekávání vyšší inflace.
Růst cen energií totiž komplikuje situaci centrálních bank. Pokud inflace zůstane vysoká, mohou být centrální banky nuceny držet úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než se původně očekávalo.
Na měnových trzích posílil americký dolar, který investoři v obdobích nejistoty často preferují. Dolar posílil vůči japonskému jenu i euru, zatímco měny některých dalších ekonomik oslabily.
Další vývoj na trzích bude podle analytiků záviset především na tom, zda se podaří stabilizovat situaci na Blízkém východě. Pokud by ceny ropy zůstaly na vysokých úrovních delší dobu, mohlo by to výrazně zvýšit inflaci a zpomalit globální hospodářský růst.
