Finanční trhy v pondělí zareagovaly pozitivně na neočekávané rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit plánované 50% clo na zboží z Evropské unie. Tento krok, který měl původně vstoupit v platnost již 1. června, byl posunut až na 9. července. Reakce na trzích byla okamžitá: euro posílilo vůči dolaru, akcie po celém světě rostly a investoři začali přehodnocovat své postoje k riziku.
Rozhodnutí oddálit zavedení cel přišlo po víkendovém vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která zdůraznila, že členské státy EU potřebují více času k dosažení dohody s USA. Trump, který v pátek nečekaně hrozil tvrdými cly kvůli údajně pomalému vyjednávání, tak překvapivě zvolil méně konfrontační přístup. Výsledkem byl návrat celoevropského akciového indexu na hodnoty, které měl před oznámením cel, přičemž nejširší světový akciový index MSCI si připsal 0,2 %.
Tento vývoj však nebyl vnímán pouze jako jednorázový ústupek. Analytici začali hovořit o přesunu kapitálu z amerických trhů směrem do Evropy a Asie, především kvůli rostoucím obavám z recese v USA. Investoři podle všeho reagují na kombinaci geopolitických nejistot a známek zpomalení americké ekonomiky, kterou navíc komplikují nepředvídatelné politické kroky Bílého domu. Commerzbank v této souvislosti upozornila na nedůslednost Trumpovy administrativy, zatímco SEB Research varovala před „toxickým koktejlem“ sestávajícím ze zvyšující se rizikové prémie, diverzifikační potřeby investorů a slabšího dolaru.
Na devizovém trhu se americký dolar dostal pod tlak, když oslabil o 0,1 % vůči koši hlavních světových měn, zatímco euro si polepšilo o 0,24 % na 1,1382 USD. Britská libra rovněž zaznamenala mírný růst a posílila o téměř 0,2 % na 1,3560. Podle měnového stratéga Christophera Wonga z OCBC je nynější vývoj stále částečně důsledkem „prodeje dolaru“, který je oslaben kombinací ztráty důvěry v USA a vnímáním jejich globální role jako méně výjimečné.
Objem obchodů byl v pondělí nižší než obvykle kvůli státním svátkům v USA a Velké Británii, nicméně ani to neoslabilo pozitivní sentiment na trzích. Přesto se do popředí znovu dostala otázka zadluženosti vyspělých zemí, zvláště poté, co agentura Moody’s snížila rating Spojených států. V USA i Japonsku navíc proběhly minulý týden slabé aukce dluhopisů, což investory vedlo k větší opatrnosti.
Zajímavý vývoj bylo možné sledovat i v Asii. Čínské a hongkongské akcie oslabily kvůli obavám z cenové války v automobilovém průmyslu, což postihlo zejména akcie automobilek. Dodatečným tlakem byly i poklesy akcií dodavatelů Applu, protože zůstává nejisté, zda se cla ze strany USA dotknou i technologických komponent. Index Shanghai Composite nakonec klesl o 0,1 %, zatímco CSI300 o 0,6 %.
Naopak japonský index Nikkei 225 posílil o 1 %, což byl jeho největší denní růst za téměř dva týdny. Trhy zde reagovaly pozitivně na zprávu, že Trump nebude bránit plánovanému převzetí společnosti U.S. Steel japonskou Nippon Steel. Tento signál byl investory vnímán jako určitá forma uklidnění v době, kdy se vztahy mezi USA a zahraničními investory vyznačují vysokou nejistotou.
Japonské státní dluhopisy mezitím posílily, což ukazuje na rostoucí zájem investorů o bezpečné přístavy. Výnosy velmi dlouhodobých japonských dluhopisů sice v uplynulém týdnu dosáhly rekordních úrovní, nicméně po uklidnění situace došlo ke stabilizaci. Investoři budou v tomto týdnu pozorně sledovat údaje o inflaci v Japonsku, které by mohly ovlivnit další měnovou politiku Bank of Japan.
Na komoditních trzích se ceny ropy Brent a WTI mírně zvýšily, respektive o 12 a 6 centů, přičemž se obchodovaly na 64,90 USD a 61,29 USD za barel. Zlato, které se ještě nedávno nacházelo na dvoutýdenním maximu, mezitím mírně oslabilo na 3 328 USD za unci, což signalizuje snížení napětí mezi investory v důsledku aktuálního zmírnění obchodního rizika.
Celkově tedy odklad Trumpových cel přinesl na trhy vlnu optimismu, ale zároveň připomněl, jak křehká je současná rovnováha. Investoři zůstávají obezřetní a sledují každou další zprávu, která by mohla situaci opět obrátit. Nejde totiž pouze o cla, ale o celkovou důvěru v předvídatelnost americké politiky, která byla v posledních letech opakovaně testována.
