Úterní zničení velké ukrajinské přehrady způsobilo další tlak na ohrožený zemědělský sektor země, který je pro Kyjev hlavním zdrojem příjmů, a zároveň zvýšilo ceny obilí a dalších produktů ve světě.
Přehrada na jihovýchodě Ukrajiny byla v úterý brzy ráno zničena a záběry zveřejněné na internetu ukazují obrovské množství vody valící se po proudu, která ohrožuje osady a může ohrozit bezpečnost největší evropské jaderné elektrárny. Ukrajina a Rusko se z katastrofy vzájemně obviňují.
Záběry také ukazovaly zaplavení skladů obilí a někteří místní zemědělci uvedli, že zavlažování jejich půdy závisí na obrovské nádrži zadržované přehradou.
„Moje podnikání skončilo, protože nebudeme mít vůbec žádnou vodu,“ řekl Petro Grigorjev, pěstitel chřestu severně od Krymu v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Grigoriev uvedl, že jeho pole sice nebyla zaplavena, ale jeho úroda je zavlažována z kanálu, který je napájen přímo z přehrady.
Ukrajina je zodpovědná za velkou část světového zemědělského vývozu a ruská invaze v roce 2022 způsobila prudké zvýšení cen obilí a dalších produktů, což přispělo k celosvětové potravinové inflaci a zhoršilo nedostatek potravin v některých rozvojových zemích. Zemědělství také představuje více než polovinu příjmů Ukrajiny z vývozu, na nichž Kyjev závisí, aby pomohl financovat svůj boj proti ruské invazi.
Futures na pšenici v úterý v ranním obchodování vzrostly o 3,7 % a poté mírně klesly, zatímco futures na kukuřici vzrostly o 1,6 %.
Zatímco se odvodňovaly zavlažovací kanály a voda nadále zaplavovala zemědělskou půdu, mnozí zemědělci a potravináři stále čekali na zjištění škod na své půdě a úrodě, zejména ti, kteří mají majetek v obsazených a těžko přístupných částech země.
Společnost Agrofusion, třetí největší výrobce rajčatového protlaku v Evropě, má v okupovaném Chersonu továrny a tisíce hektarů půdy.
„Myslím, že se zavlažováním budou problémy, ale nikdo neví, jak velké,“ řekl Oleksiy Sypko, obchodní ředitel společnosti, kterou spoluzakládal.
Podle zprávy francouzské banky Crédit Agricole, orgánu financovaného Evropskou unií a dalších subjektů, která byla zveřejněna v lednu, představují regiony, které by měly být protržením přehrady postiženy – Cherson, Mykolajiv a Záporoží – přibližně 12 % ukrajinské zemědělské produkce. Podle zprávy a místních zemědělců je tato oblast obzvláště velkým producentem zeleniny, ječmene a rajčat. Na vodě z přehrady je závislý také zejména okupovaný Krym.
Ukrajinské ministerstvo agrární politiky a výživy uvedlo, že podle prvních odhadů bylo zaplaveno přibližně 25 000 hektarů zemědělské půdy na pravém břehu řeky Dněpr v Chersonu a „několikanásobně více“ na opačné, okupované straně vodního toku. Kromě toho katastrofa zastaví dodávky vody do 31 tzv. polních zavlažovacích systémů. Každý systém zavlažuje přibližně 1,4 milionu akrů zemědělské půdy a na této půdě by se mohlo urodit obilí a olejniny v celkové hodnotě asi 1,5 miliardy dolarů, uvedlo ministerstvo a zdůraznilo, že odhady se mohou změnit.
„Vzhledem k očekávanému nedostatku zavlažování, pokud bude v létě horké počasí, bude to katastrofa,“ řekla Máša Beliková, analytička pro obiloviny agentury Fastmarkets, která se zabývá cenovými průzkumy.
Podle ukrajinské obchodní organizace Ukrainian Grain Association se letos očekává pokles produkce obilí a olejnin o 36 % oproti roku 2021, tedy roku před vypuknutím bojů, a o téměř 8 % oproti loňské snížené úrodě.
Ukrajinské zemědělství bylo ruskou invazí těžce zasaženo. Technika byla zničena, půda vyvlastněna a vytěžena a exportní cesty byly přerušeny. Financování je obtížné a některé základní dovozní suroviny, jako jsou hnojiva, jsou kvůli následkům války nedostatečné.
Dohoda, která po ruské blokádě na začátku invaze umožnila vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře, byla minulý měsíc prodloužena do poloviny července, ale nad její dlouhodobou životaschopností zůstávají otazníky.
Rusko již několikrát pohrozilo, že se stáhne. Zemědělci v některých východoevropských zemích si zajistili dočasné zákazy prodeje ukrajinského obilí s tím, že ceny na místních trzích klesly v důsledku zvýšeného vývozu z Ukrajiny po souši.
Úterní škody se započítají do nákladů na případnou obnovu zemědělského sektoru země. V březnovém hodnocení Světové banky, Evropské komise a dalších institucí byly náklady na obnovu odvětví odhadnuty na přibližně 411 miliard dolarů na základě škod vzniklých v roce od invaze.
Před válkou se zemědělství podílelo 10 % na hrubém domácím produktu Ukrajiny, 40 % na jejím vývozu a 14 % na zaměstnanosti. Válka však přiškrtila další zdroje příjmů, od cestovního ruchu až po část zpracovatelského průmyslu, a podle lednové zprávy se zemědělství nyní podílí na příjmech z exportu 52 %, což představuje 21,1 miliardy dolarů.
