Charlie Munger není fanouškem kryptoměn. Jako místopředseda megakonglomerátu Berkshire Hathaway, jehož hodnota dosahuje téměř 700 miliard dolarů, Munger od roku 1978 pomáhá Warrenu Buffettovi vydělávat miliardy investorům pomocí přísného přístupu k akvizicím „vysoce kvalitních podniků“ založeného na fundamentech.
A právě kryptoměny podle něj představují opačnou strategii a tvrdí, že celé odvětví je „částečně podvod a částečně klam“. V roce 2021 Munger slavně označil přední světové digitální aktivum, bitcoin, za „jed na krysy“ a ostatní kryptoměny přirovnal k druhu „pohlavní choroby“. Nyní říká, že by měla zasáhnout federální vláda a celé odvětví zakázat.
„Kryptoměna není měna, není to komodita ani cenný papír,“ argumentoval Munger ve středečním článku pro Wall Street Journal. „Místo toho je to hazardní smlouva s téměř stoprocentní výhodou pro kasino… Spojené státy by nyní zřejmě měly přijmout nový federální zákon, který by tomu zabránil.“
Munge uvedl, že investory do kryptoměn zneužívají jejich propagátoři a zakladatelé, a poznamenal, že tvůrci nových kryptoměn často dostávají mince „téměř za nic“.
„Poté veřejnost nakupuje za mnohem vyšší ceny, aniž by plně chápala předražení ve prospěch promotéra,“ tvrdil a označil to za příklad „divokého a bezuzdného kapitalismu“.
Munger uvedl, že USA by měly následovat příkladu Číny – která v roce 2021 slavně zakázala kryptoměny – a přijmout zákony, které zabrání jak obchodování s kryptoměnami, tak vzniku nových kryptoměn.
„Co by měly USA dělat poté, co bude zákaz kryptoměn platit?“ ptá se. Munger se dále ptal. „No, ještě jedno opatření by mohlo mít smysl: Poděkovat čínskému komunistickému vůdci za jeho skvělý příklad neobvyklého rozumu.“
Munger uvedl, že čínské opatření – k němuž podle něj došlo proto, že čínské úřady dospěly k závěru, že kryptoměny „přinášejí více škody než užitku“ – je jedním ze dvou klíčových precedentů, které poskytují důkazy o potenciálních výhodách zákazu kryptoměn. Druhý precedent, který Munger nabídl, byl však pro muže, který nashromáždil čisté jmění ve výši 2,3 miliardy dolarů převážně díky společnosti Berkshire Hathaway, která investuje na veřejných trzích, zvláštní.
Munger poukázal na zákaz veřejného obchodování s novými běžnými akciemi, který Anglie zavedla poté, co v roce 1720 vybuchla Jižní mořská bublina, jako na příklad přínosu potlačení rizikových spekulací investorů. Jižanská bublina, která byla označována za „první finanční krach na světě“, začala v roce 1711, kdy byla zákonem parlamentu založena společnost The South Sea Company jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, které mělo pomoci snížit náklady na anglický státní dluh.
Veřejnosti byly prodány akcie, které nabízely 6% úrok, ale otrokářské a obchodní operace společnosti nevydělávaly to, co bylo původně slíbeno. Navzdory nedostatečnému výdělku se na akciích společnosti vytvořila bublina, protože investoři se vrhli na zisk z vysoké dividendy. V roce 1718 se vedení firmy ujal král Jiří. V roce 1720 se však akcie South Sea Company zhroutily a ztratily více než 80 % své hodnoty.
Munger poznamenal, že následovala „strašná deprese“ a vláda rychle zareagovala.
„To, co udělal anglický parlament ve své úzkosti, když tato šílená propagace vybuchla, bylo přímé a jednoduché: Zakázal veškeré veřejné obchodování s novými kmenovými akciemi a tento zákaz udržel v platnosti asi 100 let,“ řekl. „A za těch 100 let Anglie zdaleka nejvíce přispěla k civilizačnímu pochodu, protože silně vedla jak v osvícenství, tak v průmyslové revoluci a navíc dala vzniknout malé slibné zemi jménem Spojené státy.“
