Bitcoin a další významné kryptoměny se v pondělí dopoledne mírně zotavily poté, co víkendové obchodování poznamenala vysoká volatilita. V pozadí stojí především nové celní bariéry oznámené prezidentem Donaldem Trumpem, stagnující měnová politika a nejistota na pracovním trhu v USA. Přestože se některé digitální měny snaží odrazit ode dna, širší trh stále zůstává nervózní a pod tlakem vnějších faktorů, které sahají od makroekonomických dat až po rostoucí regulatorní nejistotu.
Podle údajů serveru CoinDesk se cena bitcoinu za posledních 24 hodin zvýšila o 0,7 % na 114 552 USD. Ještě v sobotu se však největší světová kryptoměna obchodovala na sedmidenním minimu 112 256 USD. Podobný vývoj zaznamenaly i další kryptoměny – například Ether vzrostl o 2,6 %, XRP o 5 %, Solana o 1,1 % a populární Dogecoin si připsal 3,3 %. Přesto však zůstává celkový sentiment slabý a většina coinů je ve srovnání s předchozím týdnem stále v červených číslech.
Bitcoin USD Price (BTC-USD)
Největší ztráty za posledních sedm dní zaznamenala Solana, která klesla o výrazných 11 %. Bitcoin odepsal 3 %, což na první pohled nemusí působit dramaticky, ale v kontextu probíhající nervozity na finančních trzích jde o další signál, že investoři zůstávají opatrní. Většina oslabení není způsobena pouze interními faktory v kryptoprostoru, ale zejména širšími makroekonomickými podmínkami, které se neustále zhoršují.
Jedním z hlavních důvodů nejistoty je poslední vlna cel zavedená americkým prezidentem Trumpem. Tyto obchodní bariéry vyvolaly obavy z možného zpomalení globálního růstu, což se okamžitě promítlo do rizikovějších tříd aktiv – a kryptoměny nejsou výjimkou. Investoři se stahují do bezpečnějších přístavů, jakými jsou například americké státní dluhopisy nebo zlato, zatímco volatilní trh s digitálními aktivy trpí odlivem likvidity.
Znepokojení rovněž přináší rozhodnutí Federálního rezervního systému ponechat úrokové sazby beze změny. Tato „pauza“ v měnové politice, ačkoli na první pohled neutrální, byla interpretována jako známka nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje. Situaci ještě více zkomplikovala slabá páteční zpráva o zaměstnanosti v USA, která překvapila negativně a vedla k prudkému výprodeji akcií a oslabení dolaru. Kombinace těchto faktorů vytvořila nepříznivé prostředí i pro kryptoměny.
Regulační stránka věci rovněž nehraje ve prospěch kryptotrhu. Ačkoliv minulý týden Bílý dům zveřejnil dlouho očekávanou zprávu o kryptoměnách, která měla objasnit federální postoj k digitálním aktivům, její dopad na trh byl minimální. Ve zprávě chyběla konkrétní opatření a investoři zůstali v nejistotě ohledně dalšího vývoje. Dalším krokem byla iniciativa americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), která oznámila spuštění celoagenturního programu „Project Crypto“. Ani tento krok však nedokázal trhy výrazně povzbudit – spíše naopak, u některých investorů vyvolal obavy z přísnějších kontrol a možných zásahů do decentralizovaných projektů.
Panuje tak rozpor mezi technologickým optimismem a politickými i ekonomickými realitami. I přes mírný růst v pondělí zůstávají kryptoměny v nejistém postavení. Trhy čekají na jasnější signály – ať už v podobě konkrétních opatření americké administrativy, rozhodnutí Fedu nebo stabilizace makrodat. Do té doby bude cena bitcoinu a dalších digitálních aktiv pravděpodobně nadále oscilovat v relativně úzkém pásmu, ovlivňována spíše externími zprávami než vnitřními faktory samotného trhu.
