Evropské akciové trhy v úterý zahájily obchodování v relativně klidné atmosféře, když investoři zvažovali dopady nových hrozeb amerických cel a čekali na další vývoj obchodních jednání mezi USA a jejich partnery. Přestože celková nálada zůstává napjatá, indexy se drží mírně nad nulou. Index Stoxx 600 přidal krátce po otevření 0,05 %, německý DAX vzrostl o 0,15 % a francouzský CAC 40 i britský FTSE 100 se obchodovaly jen těsně v kladných číslech. Tato stagnace odráží vyčkávací postoj investorů, kteří s napětím sledují další kroky Bílého domu.
Hlavní pozornost se upírá k novým celním návrhům amerického prezidenta Donalda Trumpa, které mohou ovlivnit nejen asijské a africké země, ale nepřímo také evropské hospodářství. V pondělí Trump rozeslal dopisy 14 státům, včetně Japonska, Jižní Koreje nebo Kazachstánu, ve kterých oznámil zavedení vyšších dovozních cel s platností od 1. srpna. Současně však zdůraznil, že tento termín není definitivní a že je ochoten zvážit jeho prodloužení v případě, že dotčené státy předloží nové návrhy dohod.
Evropa zatím mimo přímý dosah, ale s obavami
Evropská unie podle zdrojů z Bruselu neobdržela dopis s návrhem zvýšení cel, což trhy krátkodobě uklidnilo. Přesto není situace bez rizika – EU v současnosti zvažuje možnost výjimek z americké základní celní sazby ve výši 10 %, která by se mohla vztahovat i na některé evropské produkty. Diplomaté doufají, že se podaří vyjednat výjimku pro citlivé oblasti, například evropské lihoviny nebo letecký průmysl. Zástupce EU pro CNBC uvedl, že právě tyto dvě kategorie by mohly být ušetřeny zavedení cel – ale konečné rozhodnutí závisí pouze na Trumpovi.
To pomohlo akciím některých evropských firem. Davide Campari a Pernod Ricard, přední výrobci lihovin, zaznamenali růst o více než 2 %, protože trh spekuluje, že by se mohli těmto clům vyhnout. Na pozadí stagnace hlavních indexů tak vynikají jednotlivé pohyby, přičemž například švédská investiční skupina Kinnevik vzrostla o 5 % díky pozitivním výsledkům hospodaření za druhé čtvrtletí.
Rozdílný vývoj sektorů a slabý export z Německa
Trhy v Evropě vykazují smíšený sektorový vývoj. Zatímco těžební společnosti posílily o 0,5 %, maloobchod oslabil o 0,3 %. Nejvýraznější ztráty si ale připsaly akcie ze sektoru nemovitostí, které klesly o 0,6 %, zatímco základní suroviny přidaly 0,7 %. Tato volatilita odráží obavy z vyšších nákladů a možné zpomalení spotřebitelské poptávky v případě eskalace obchodních bariér.
Znepokojení prohloubila i čerstvá data o německém exportu, který v květnu klesl o 1,4 % oproti předchozímu měsíci. Zatímco trh očekával pokles jen o 0,2 %, skutečnost výrazně předčila očekávání. Nejvíce postihla export do Spojených států, který se mezi dubnem a květnem snížil o 7,7 %. Tento vývoj lze přičíst mimo jiné předzásobení amerických firem před možným zavedením cel, po němž následoval pokles objednávek. Pro Německo jako exportní motor Evropy to není dobrá zpráva a zvyšuje to tlak na vládu i Evropskou centrální banku, aby reagovaly.
Ropa pod tlakem kvůli nejistotě a OPEC+
Ani komoditní trhy nezůstaly bez reakce. Ceny ropy pokračovaly v poklesu kvůli obavám z dopadu cel na globální ekonomiku a tedy i na budoucí poptávku po energiích. V 03:05 ET se futures na Brent snížily o 0,5 % na 69,25 USD za barel, zatímco WTI klesla o 0,6 % na 67,50 USD za barel. Tento vývoj je také důsledkem oznámení OPEC+, že v srpnu navýší produkci o dalších 548 000 barelů denně, což přispívá k očekávání nadměrné nabídky na trhu.
Suma sumárum: evropské trhy v úterý zůstávají opatrné. Na jedné straně vidíme individuální růsty některých titulů, ale celkově převládá nejistota a tendence vyčkávat. Investoři bedlivě sledují vývoj jednání mezi USA a jejich obchodními partnery, ať už jde o Japonsko, Koreu, nebo Evropskou unii. Každý nový signál z Washingtonu může v následujících dnech trhy výrazněji pohnout – ať už směrem vzhůru, nebo dolů.
