Asijsko-pacifické akcie v úterý kolísaly mezi mírným růstem a ztrátami, zatímco investoři napjatě sledovali vývoj kolem nových celních hrozeb ze strany bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump, který se v posledních týdnech opět výrazně angažuje v obchodní rétorice, zveřejnil na platformě Truth Social podrobnosti o plánovaných celně-obchodních opatřeních vůči celé řadě států, a to s účinností od 1. srpna. Tento krok přispívá k obnovení nejistoty na trzích, které si ještě nestihly zcela oddechnout po předchozích otřesech.
Podle Trumpa bude zboží dovážené z Japonska, Jižní Koreje, Malajsie, Kazachstánu a Tuniska zatíženo 25% dovozním clem. V případě dalších zemí plánuje zavést ještě přísnější opatření – Indonésie má čelit 32% clu, Bangladéš 35 %, a Kambodža s Thajskem dokonce 36 %. Nejvyšší cla jsou plánována pro Laos a Myanmar, jejichž vývoz do USA má být zatížen až 40% cly. Tato extrémně vysoká čísla signalizují, že Trump se snaží vytvořit silnou vyjednávací pozici ještě předtím, než dojde ke konkrétním jednáním o nových dohodách. Nejde však jen o výši cel, ale i o jejich rozsah – pokrývají široké spektrum států v asijsko-pacifickém regionu.
Investoři reagují opatrně, trhy se chovají smíšeně
Reakce trhů byla zatím smíšená. V Japonsku referenční index Nikkei 225 přidal 0,29 %, širší index Topix zůstal beze změny. Jižní Korea si vedla lépe, index Kospi vzrostl o 1,47 %, zatímco index menších firem Kosdaq posílil o 0,46 %. Čína také zaznamenala pozitivní pohyb – index CSI 300 vzrostl o 0,74 %, zatímco hongkongský Hang Seng přidal 0,8 %. Tento růst naznačuje, že investoři zatím nepodléhají panice, ale zůstávají ve střehu.
V kontrastu s tím australský index S&P/ASX 200 klesl o 0,23 %, částečně kvůli překvapivému rozhodnutí centrální banky ponechat úrokové sazby na úrovni 3,85 %. Tento krok byl trhy chápán jako náznak možných strukturálních problémů v australské ekonomice, které by mohly ovlivnit vývoj v druhé polovině roku. V Indii referenční indexy Nifty 50 a BSE Sensex zůstaly beze změny, což signalizuje opatrnost investorů, kteří zvažují možný dopad Trumpovy politiky na širší region.
Trumpova celní strategie: tlak i selektivní výjimky
Zajímavým momentem je výběr států, které se prozatím vyhnuly přímému dopadu celních opatření. Ekonomové ze Citi Economics Research upozorňují, že cla se netýkají regionů jako Tchaj-wan, Indie, Filipíny, Srí Lanka a Pákistán. Z toho analytici vyvozují, že Trump si tyto země ponechává jako potenciální partnery pro budoucí rámcové dohody, a v případě Indie nebo Tchaj-wanu by mohlo jít i o strategické geopolitické rozhodnutí. Zmiňován je například i Izrael, jehož premiér Netanjahu se nedávno setkal s Trumpem, což mohlo sehrát roli při vyloučení země z aktuálního seznamu.
Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta má být zasláno až 100 dopisů dalším menším zemím, s nimiž USA nemají rozsáhlý obchodní vztah. Analytici spekulují, že tyto státy by mohly být zatíženy alespoň minimálním základním clem ve výši 10 %. Analytici Barclays k tomu dodávají, že je pravděpodobné, že budou v nadcházejících dnech zveřejněny další dopisy. Překvapivé by ale bylo, pokud by došlo k výrazné revizi již oznámených celních sazeb. Aktuálně se zdá, že spíše než k přímé eskalaci má Trumpova strategie vést k prodloužení vyjednávací lhůty a zvýšení tlaku na uzavření výhodnějších obchodních dohod.
Americké trhy výrazně oslabily
Zatímco Asie se drží, americké trhy již pocítily dopad nové vlny obchodní nejistoty. V noci z pondělí na úterý americký index Dow Jones Industrial Average klesl o 422,17 bodu, což představuje pokles o 0,94 %, a uzavřel na hodnotě 44 406,36 bodu. Širší index S&P 500 ztratil 0,79 % a uzavřel na 6 229,98 bodu, zatímco technologický Nasdaq oslabil o 0,92 % a uzavřel na 20 412,52 bodu. Všechny tři hlavní americké indexy tak zaznamenaly nejhorší den od poloviny června.
Tyto ztráty se odrazily i na amerických akciových futures, které během úterního obchodování v Asii mírně poklesly. Trhy si tak zřejmě uvědomují, že i kdyby se cla zatím nestala realitou, už samotná hrozba může mít dopad na očekávání a investiční strategie. Vyšší cla totiž mohou zpomalit globální obchod, zvýšit náklady firmám a vyvolat protiopatření, což vše snižuje ochotu investorů podstupovat riziko.
