Cena zlata na světových trzích začala klesat poté, co americký prezident Donald Trump opět rozvířil geopolitické vody. Tentokrát jeho výroky směřovaly k zemím skupiny BRICS, jimž pohrozil dodatečnými 10% cly. Tento krok, ačkoli zatím není formálně potvrzen, okamžitě posílil americký dolar a snížil poptávku po zlatě jakožto bezpečném aktivu. V pondělí ráno klesla cena zlata až o 0,9 % a dostala se těsně pod hranici 3 306 USD za unci.
Zlato tak zareagovalo na kombinaci faktorů – nejen na přímou Trumpovu hrozbu, ale i na vývoj v americké obchodní politice, kde se stále vedou jednání ohledně cel vůči partnerským zemím. Původně měl být 9. červenec dnem, kdy vstoupí v platnost nová celní opatření, ale podle posledních informací od ministra financí Scotta Bessenta může být tento termín prodloužen, aby se dalo více prostoru pro vyjednávání. Ministr obchodu Howard Lutnick následně oznámil, že nová cla vstoupí v platnost 1. srpna, což ale trhy vnímaly jako potvrzení přísnějšího postoje USA.
I přesto, že cena zlata krátkodobě klesla, dlouhodobě se tento drahý kov stále těší vysoké důvěře investorů. V letošním roce vzrostla jeho cena o více než 25 % a zůstává jen asi 190 USD pod historickým maximem, které bylo dosaženo v dubnu. Tento růst je výsledkem rostoucích obav o geopolitickou stabilitu, obchodní napětí a inflační tlaky, které vedou investory k přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv.
Dalším důvodem pro podporu zlata byla v posledních měsících silná poptávka ze strany centrálních bank, především v Asii, které hledají diverzifikaci rezerv mimo dolarové instrumenty. Stejně tak fondy ETF kryté zlatem zažívají rekordní příliv kapitálu, což podporuje růst ceny a stabilizuje trh. Aktuální výkyv tak může být vnímán spíše jako krátkodobá korekce než jako změna trendu.
Napětí kolem BRICS přitom přidává další vrstvu nejistoty. Tato skupina – zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku – o víkendu zahájila diskusi o vybudování vlastního přeshraničního platebního systému, který by byl nezávislý na dolaru. Tento krok, pokud by byl skutečně realizován, by mohl zásadně narušit postavení dolaru jako globální rezervní měny a přesměrovat toky kapitálu, včetně těch směrovaných do komoditních trhů. Právě to zřejmě vyvolalo Trumpovu ostrou reakci, neboť ohrožení dolarové dominance je pro USA strategicky nepřijatelné.
Prezident už v minulosti hrozil až 100% cly na země BRICS, pokud by opustily dolar v bilaterálním obchodě. Tato rétorika se nyní znovu objevuje a přispívá ke zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a několika klíčovými rozvojovými trhy. Z hlediska investorů to znamená jediné – větší volatilitu a větší nejistotu, což paradoxně může v delším horizontu opět zlatu pomoci.
Pondělní obchodování ale zatím hovoří jasně: spotová cena zlata klesla o 0,8 % na 3 309,31 USD za unci, a to v 11:05 singapurského času. Současně Bloomberg Dollar Spot Index vzrostl o 0,1 %, což tradičně znamená pokles atraktivity drahých kovů denominovaných v dolarech. Je-li totiž dolar silnější, zlato je pro držitele jiných měn dražší a méně výhodné.
Kromě zlata oslabily také další drahé kovy – stříbro, platina i palladium zaznamenaly drobné poklesy, což naznačuje širší ochlazení zájmu investorů o celý sektor. Tento vývoj však nelze oddělit od makroekonomického a geopolitického kontextu – trh s drahými kovy zůstává velmi citlivý na vývoj dolaru, inflaci, úrokových sazeb a geopolitických rizik.
Výhled do dalších týdnů bude záviset především na tom, zda USA skutečně přistoupí k ostrému zavedení nových cel, a jak na to zareagují země BRICS. Pokud by došlo ke zhoršení vztahů a případné obchodní válce, lze očekávat, že zájem o zlato znovu zesílí. Naopak potvrzení diplomatických posunů a stabilizace dolaru by mohly ceny drahých kovů dál korigovat.
