Asijsko-pacifické akciové trhy zahájily nový týden ve smíšeném duchu poté, co americký prezident Donald Trump opět posunul vývoj v otázce celních opatření. V neděli potvrdil, že takzvaná „vzájemná“ cla, která byla poprvé oznámena v dubnu, vstoupí v platnost 1. srpna pro všechny země, které se dosud nedohodly s jeho administrativou na úpravě obchodních podmínek. Přestože toto datum není oficiálně nové, Trump tím vytvořil další tlak na zahraniční partnery Spojených států – a trhy na jeho vyjádření reagovaly s obavami i nejistotou.
Ministr financí Scott Bessent sice v rozhovoru uvedl, že 1. srpen nepředstavuje změnu v původních plánech, ale připustil, že odklad původního termínu (který připadal na 9. července) může v praxi znamenat prostor pro nová vyjednávání. Tento náznak flexibility mohl přinést jisté uklidnění, nicméně v kombinaci s novým, ostřejším výrokem Trumpa vůči zemím BRICS, celkově vyvolal spíše zmatení a zvýšenou volatilitu na trzích.
Trump ve svém samostatném prohlášení dodal, že uvalí dalších 10 % cla na všechny země, které se připojí k „protiamerické politice“ bloku BRICS. Tato slova pronesl v době, kdy se konal dvoudenní summit této skupiny rozvojových zemí v brazilském Rio de Janeiru. Nebylo však upřesněno, které konkrétní země by se měly nových cel obávat, což jen přispělo k nejistotě na finančních trzích.
Na asijských burzách se v pondělí odrazily tyto signály různorodě. Japonský index Nikkei 225 klesl o 0,53 %, zatímco širší Topix odepsal 0,57 %. Opačný vývoj zaznamenala Jižní Korea, kde index Kospi přidal 0,19 % a Kosdaq, zaměřený na menší společnosti, vzrostl o 0,16 %. Australský index S&P/ASX 200 mírně oslabil o 0,11 %.
Na trzích v Číně a Hongkongu převažoval pokles. Hongkongský Hang Seng odepsal 0,61 % a čínský CSI 300, který sleduje vývoj velkých společností na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 0,12 %. Investoři v těchto regionech zjevně zareagovali nejen na vývoj kolem amerických cel, ale i na probíhající summit BRICS a nejasné ekonomické signály, které z něj vyplývají.
Vedle politického dění upoutala pozornost také australská centrální banka (RBA), která zahájila své dvoudenní měnověpolitické zasedání. Trh obecně očekává, že banka sníží základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 3,60 %, což by mohlo signalizovat obavy z ochlazování ekonomiky a zároveň poskytnout určitou podporu akciovým trhům.
Zprávy z USA měly dopad i na americké futures. Futures na Dow Jones Industrial Average se propadly o 146 bodů (−0,32 %), zatímco futures na S&P 500 a Nasdaq 100 oslabily o 0,39 % a 0,42 %. To kontrastuje s vývojem z pátku, kdy všechny tři hlavní americké indexy uzavřely na vyšších hodnotách, a S&P 500 i Dow Jones dokonce dosáhly nových historických maxim. Investoři tehdy reagovali pozitivně na silný začátek výsledkové sezóny, kdy velké banky překonaly očekávání.
Nasdaq Composite v pátek přidal 0,33 % a uzavřel na hodnotě 18 342,94 bodu, což je méně než 2 % pod jeho dosavadním maximem. Tato technická hranice zůstává v centru zájmu obchodníků, ale budoucí vývoj bude z velké části záviset právě na směru, který Trumpova administrativa zvolí v obchodní politice.
Ani evropské futures nezůstaly imunní vůči nejistotě. Futures na regionální index Stoxx 50 se pohybovaly 0,1 % výše, ale londýnský FTSE 100 a německý DAX kolísaly poblíž nuly – konkrétně FTSE mírně klesl o 0,2 %, zatímco DAX o stejnou hodnotu posílil. Futures na francouzský CAC 40 ráno ztrácely 0,3 %, což ukazuje, že i Evropa zůstává citlivá na vývoj kolem amerických celních opatření a širší geopolitické dynamiky.
Celkově tedy obchodní pondělí přineslo smíšený vývoj a zvýšenou nervozitu napříč regiony. Investoři vyčkávají na další signály z Washingtonu a také na výsledky dalších firem, které mohou ovlivnit sentiment na trzích. Trumpovo opakované posouvání termínů a nejasné výhrůžky směrem k BRICS sice vytvářejí manévrovací prostor pro diplomacii, ale zároveň i značnou nejistotu, která dusí ochotu investorů podstupovat riziko.
