Ceny ropy zůstaly ve středu téměř beze změny, a to navzdory celé řadě faktorů, které by za jiných okolností vyvolaly větší volatilitu. Trhy aktuálně balancují mezi očekáváním zvýšené produkce ze strany kartelu OPEC+ a vlivem smíšených ekonomických dat ze Spojených států, které jsou největším světovým spotřebitelem ropy. K tomu se přidává i vývoj kurzu amerického dolaru, který zaznamenal několikaletá minima, a geopolitické napětí, jež sice polevilo, ale stále tvoří důležitý kontext pro obchodování s komoditami.
Cena Brentu vzrostla jen mírně – o pět centů – a pohybovala se na úrovni 67,16 USD za barel. Americká ropa WTI zůstala na 65,45 USD za barel. Od 25. června se cena Brentu drží v relativně úzkém pásmu mezi 66,34 a 69,05 USD. Tento úzký rozsah cenového vývoje reflektuje nejistotu investorů ohledně dalšího směru trhu.
Jedním z hlavních témat, které trhy sledují, je chystané zvýšení produkce ropy ze strany OPEC+ – organizace zahrnující členy OPEC a další hlavní producenty, včetně Ruska. Čtyři zdroje z tohoto kartelu minulý týden uvedly, že skupina plánuje na svém zasedání 6. července oznámit navýšení produkce o 411 000 barelů denně. Jde o obdobné navýšení, jako bylo dohodnuto pro měsíce květen až červenec. Tato čísla se ale podle odborníků již z velké části promítla do aktuálních cen, takže žádný dramatický cenový výkyv se nečeká.
Analytici přesto zůstávají opatrní. Giovanni Staunovo ze společnosti UBS upozorňuje, že se zatím „dodatečné dodávky“ na světovém trhu příliš neprojevily. Podle něj je možné, že většina nově vytěžené ropy je absorbována domácí poptávkou v jednotlivých zemích OPEC+. Jako příklad uvádí Saúdskou Arábii, která v červnu zvýšila své dodávky o 450 000 barelů denně oproti květnu – nejvíce za více než rok. Přesto celkový vývoz členských států OPEC+ od března zůstává stabilní nebo dokonce mírně klesá. Vzhledem k letnímu období, kdy ve státech Perského zálivu výrazně roste domácí spotřeba energie kvůli chlazení, není vyloučeno, že se tento trend ještě prohloubí.
Do hry vstupují také americké zásoby ropy, které vzrostly o 680 000 barelů v době, kdy se běžně očekává jejich sezónní pokles. Tato data zveřejnil v úterý večer Americký ropný institut (API). Trh bude pozorně sledovat i středeční oficiální statistiku od Energetické informační správy (EIA), která má přinést přesnější pohled na zásoby a spotřebu v USA.
Významným faktorem je i kurz amerického dolaru, který nadále oslabuje. Ve středu ráno se dolar vůči hlavním měnám propadl na nejnižší úroveň za poslední tři a půl roku. Slabší dolar má na ceny ropy obvykle podpůrný vliv, protože zlevňuje nákup této komodity pro držitele jiných měn. Tato dynamika by mohla dočasně vyrovnat tlak z vyšší nabídky.
Zásadní vliv na budoucí vývoj cen může mít také další měnová politika amerického Fedu. Ve čtvrtek budou zveřejněna data o nezaměstnanosti v USA mimo zemědělský sektor a investoři se upínají k nim jako k ukazateli možného vývoje úrokových sazeb. Tony Sycamore ze společnosti IG poznamenává, že pokud data potvrdí zpomalení růstu pracovních míst, může Fed sáhnout ke snížení sazeb už ve druhé polovině roku. To by mohlo posílit ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě, která zůstává těsně svázaná s globálním hospodářským vývojem.
Celkově lze říci, že současné stagnující ceny ropy odrážejí kombinaci mnoha protichůdných vlivů. Trh se aktuálně nachází v jakémsi vyčkávacím režimu – na jedné straně je zde tlak na zvýšení produkce a růst zásob, na straně druhé podpora z oslabujícího dolaru a možného ekonomického stimulu. Klíčové bude sledovat, zda a kdy se nové dodávky skutečně objeví na trhu, jak se vyvinou americké makroekonomické ukazatele a zda Fed změní svůj postoj k měnové politice. Do té doby lze očekávat pokračující kolísání v úzkém cenovém pásmu.
