Evropské akciové trhy vstoupily do pátečního obchodování s pozitivní náladou, když investoři zareagovali na povzbudivé signály z oblasti obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou. Tyto naděje na pokrok v dlouhotrvající celní válce dvou největších světových ekonomik podpořily i širší optimismus, který se šířil napříč globálními trhy. Vlivem těchto událostí se dolar dostal na nejslabší úroveň za více než tři roky a akcie po celém světě zaznamenaly solidní růsty.
Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Washingtonem a Pekingem byly zmírněny čtvrteční dohodou o zrychlení dodávek vzácných zemin do Spojených států. Tento krok byl trhy vnímán jako pozitivní signál, že se obě země snaží hledat cestu ke stabilizaci obchodních vztahů. Mnozí investoři doufají, že by to mohl být první krok k širší dohodě, která by ukončila nejistotu kolem celních bariér a přispěla k obnovení hladšího toku zboží a služeb.
Evropské akciové indexy na tyto zprávy reagovaly prudkým růstem. Panevropský index STOXX 600 posílil o 0,9 %, což znamenalo týdenní zisk ve výši 1,1 %. Klíčové národní indexy jako londýnský FTSE 100 (+0,5 %) a německý DAX (+0,8 %) rovněž zaznamenaly zisky. Na pozitivní vývoj v Evropě navázaly i asijské trhy, které dosáhly nejvyšší úrovně za poslední více než tři roky, čímž následovaly vývoj na Wall Street.
Globální sentiment ovlivnilo i dočasné uklidnění situace na Blízkém východě. Obnovené příměří mezi Íránem a Izraelem přispělo ke snížení geopolitického napětí, které v minulých týdnech zatěžovalo trhy. Společně s očekáváním, že americká centrální banka (Fed) přistoupí ke snížení úrokových sazeb, to vytvořilo ideální prostředí pro růst rizikových aktiv.
Index MSCI World, sledující vývoj světových akcií, přidal 0,2 % a směřoval k týdennímu zhodnocení téměř 3 %. Americký index S&P 500 letos sice zatím roste jen o 4,4 %, ale poslední dny přinesly zlepšení, které kontrastuje s výkyvy z prvního pololetí. Ty mimo jiné ovlivnilo i dubnové oznámení tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa o „Dni osvobození“, které vyvolalo nejistotu a přispělo k dočasnému propadu trhu.
Podle Vasileiose Gkionakise ze společnosti Aviva Investors se nyní trh částečně vzpamatovává právě z těchto předchozích otřesů. „Vycházíme z poměrně nízkých úrovní po dubnovém Dni osvobození. Do jisté míry jsme také zaznamenali menší výprodej v důsledku událostí na Blízkém východě, a v tomto smyslu se nyní odrážíme od dna,“ uvedl. Zároveň dodal, že investoři už jsou do určité míry unaveni vleklými jednáními o obchodních vztazích a uvítali by jejich vyřešení.
Dolar mezitím oslabil vůči hlavním měnám. Dolarový index klesl o 0,2 % na 97,183 bodu, což je nejnižší hodnota od počátku éry volně plovoucích měn v 70. letech. Euro posílilo na 1,1713 USD, přičemž podpořily ho vyšší než očekávané červnové údaje o francouzské inflaci. Slabší dolar zároveň odráží rostoucí sázky na to, že Fed bude nucen zmírnit měnovou politiku a snížit sazby ještě v tomto roce. Očekávaný rozsah snížení se zvýšil na 64 bazických bodů oproti dřívějším 46.
Pozornost investorů se rovněž soustředí na možnost změny ve vedení americké centrální banky. Pokud by Trump skutečně jmenoval nového, umírněnějšího předsedu Fedu, mohlo by to signalizovat změnu přístupu k měnové politice a přispět k dalšímu oslabení dolaru. Podle Gkionakise ale nejde jen o změnu v postoji Fedu. „Jedná se o širší problém, který souvisí s určitým oslabením výjimečnosti USA,“ poznamenal.
V Evropě zůstaly výnosy státních dluhopisů převážně stabilní. Referenční výnosy německých desetiletých dluhopisů se téměř nezměnily a zůstaly na úrovni 2,567 %. Investoři vyčkávají na další klíčové makroekonomické údaje, zejména na zveřejnění jádrových cen výdajů na osobní spotřebu (PCE), které Fed považuje za preferovaný ukazatel inflace.
Na komoditních trzích mezitím ropa směřovala k největšímu týdennímu poklesu od března 2023. Cena ropy Brent se držela kolem 68,35 USD za barel, zatímco americká WTI oscilovala na 65,24 USD. Tento vývoj reflektoval uklidnění geopolitické situace, které přispělo ke zmírnění obav o dodávky.
Obchodníci i nadále bedlivě sledují vývoj v jednáních mezi USA a klíčovými partnery, včetně Evropské unie, pro kterou Trump stanovil 9. červenec jako deadline pro dosažení dohody o snížení cel. Výsledek těchto jednání může mít zásadní dopad na globální obchodní klima i další vývoj na finančních trzích.
