Asijské akciové trhy zaznamenaly ve středu mírný růst, když investoři vstřebávali nové signály z americké centrální banky i vývoj na energetických trzích. V centru pozornosti byla především vystoupení předsedy Federálního rezervního systému Jeromeho Powella, který před Kongresem zopakoval svůj vyčkávací postoj k měnové politice. Zároveň se uklidnila geopolitická situace na Blízkém východě, kde se po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o obnovení příměří mezi Izraelem a Íránem zdá situace stabilnější, a to pomohlo i ropě, která částečně korigovala své předchozí propady.
Tržní optimismus se projevil napříč asijskými burzami. Tokijský index Nikkei 225 vzrostl o 0,3 %, hongkongský Hang Seng přidal 0,9 % a čínský Shanghai Composite posílil o 0,5 %. V Jižní Koreji zaznamenal Kospi nárůst o 0,2 %, zatímco australský S&P/ASX 200 rostl o 0,1 %. Silný růst vykázal tchajwanský Taiex (+1,1 %) a indický Sensex přidal 0,7 %. Výjimkou byl Bangkok, kde index SET klesl o 0,4 %. Tato široká regionální zelená vlna odráží přesun investorů zpět k akciím, který podpořilo nejen příměří, ale i relativně konstruktivní výhled Fedu.
Růst na burzách podpořil i vývoj v USA. Index S&P 500 vzrostl o 1,1 % a přiblížil se historickému maximu, Dow Jones přidal 1,2 % a technologický Nasdaq dokonce 1,4 %. Tyto zisky navázaly na pozitivní sentiment, který se rozšířil i do Evropy a Asie poté, co Trump oznámil úplné obnovení příměří na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který předtím hrozil narušením dodávek ropy a celkovou eskalací, se tak zatím podařilo stabilizovat. Přesto zůstává situace křehká a jakékoli narušení v Hormuzském průlivu, kudy proudí 20 % světové ropy, by opět mohlo výrazně zahýbat trhy.
Ceny ropy se ve středu mírně zotavily po prudkém propadu z předchozího dne. Americká lehká ropa WTI vzrostla o 1,2 % na 65,16 USD za barel a Brent přidal 1,1 % na 66,95 USD. Tyto úrovně jsou však nižší než před vypuknutím konfliktu, a to díky kombinaci vyšší produkce ropy a mírnějšího napětí na trzích. Analytici upozorňují, že pokračující příměří spolu s rostoucí těžbou v rámci OPEC+ by mohly držet ceny ropy pod kontrolou i v nadcházejících týdnech.
Pro centrální banky, zejména Federální rezervní systém, je vývoj cen ropy klíčový. Nižší ceny znamenají nižší inflační tlak, což dává Fedu prostor pro uvolnění měnové politiky. Předseda Jerome Powell však ve svém vystoupení před Výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů zopakoval, že není důvod ke spěchu. „Prozatím jsme v dobré pozici, abychom počkali na další informace o pravděpodobném vývoji ekonomiky,“ uvedl. Tento postoj je v rozporu s názorem Donalda Trumpa, který opakovaně tlačí na centrální banku, aby sazby snížila okamžitě.
Zároveň však trhy sledují také možný dopad nově zavedených cel, které mohou přispět k vyšší inflaci a ovlivnit růst. Powell uvedl, že Fed bude vyhodnocovat dopad těchto opatření na ekonomiku, než přistoupí k jakékoli změně úrokových sazeb. Navzdory tomu zůstává inflace zatím pod kontrolou a nadále se drží jen mírně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Mezitím se měnové trhy vyvíjely jen s drobnými změnami. Dolar posílil vůči jenu z 144,93 na 145,10, zatímco euro si připsalo mírný zisk na 1,1617 USD. Slabší čísla o důvěře spotřebitelů v USA však naznačují, že ekonomika nemusí být tak odolná, jak se dosud zdálo, a že trhy mohou být citlivé na další zprávy z oblasti inflace či zaměstnanosti.
Celkově tržní náladu charakterizuje opatrný optimismus. Geopolitická rizika, která ještě nedávno přehlušovala jakékoli jiné faktory, se momentálně zdají být pod kontrolou. Investoři se tak vracejí k tradičnějším tématům, jako jsou měnová politika, cla a makroekonomická data. Pokud se situace na Blízkém východě nezkomplikuje a ceny ropy zůstanou stabilní, mohla by globální ekonomika i trhy pokračovat v růstu.
