Když Spojené státy o víkendu zaútočily na íránská jaderná zařízení a prezident Donald Trump označil situaci za volbu mezi mírem a tragédií, mnozí očekávali na trzích chaos. Veřejnost i analytici předpokládali, že bude následovat prudký růst cen ropy, pokles akciových indexů a nárůst volatility napříč světovými burzami. Přesto se nic podobného nestalo – pondělní ranní obchodování bylo překvapivě klidné. Futures na akcie byly mírně vyšší, ropa po nočním výkyvu spíše korigovala a investoři zůstali relativně klidní.
To vede k otázce, proč trhy nepropadly, když se geopolitické napětí zjevně vystupňovalo. Odpovědí je kombinace faktorů, které v současné době snižují riziko dlouhodobé tržní paniky. Především se zdá, že finanční trhy sází na to, že konflikt nebude mít rozsáhlé a trvalé důsledky. Jak napsal Adam Crisafulli z analytické společnosti Vital Knowledge, investoři nejsou „nijak zvlášť vyděšení z katastrofy na ropném trhu“, a to je v této fázi podle něj oprávněný postoj.
Asymetrie konfliktu je jedním z klíčových důvodů, proč trhy zůstávají stabilní. Írán se nachází ve velmi nevýhodné pozici – jeho vojenské kapacity byly oslabeny a geopoliticky je izolován. Nemá silné spojence, kteří by mu mohli nebo chtěli přijít na pomoc. USA a jejich partneři tak disponují jak převahou ve vzduchu i na moři, tak i kontrolou nad klíčovými logistickými cestami. Tento nerovnoměrný poměr sil snižuje pravděpodobnost rozsáhlé války, která by skutečně mohla ohrozit globální ekonomiku.
Dalším faktorem je dostatek ropy na globálních trzích. Přestože Hormuzský průliv – kterým prochází asi 20 % světové ropy – zůstává citlivým bodem, trhy si uvědomují, že jakékoli pokusy o jeho blokádu by byly pro Írán ekonomickou sebevraždou. Nejenže by ztratil příjmy z vývozu ropy, ale pravděpodobně by tím odradil i své zbývající obchodní partnery, především Čínu. Právě ta byla v posledních letech jedním z hlavních odběratelů íránské ropy. Senátor Marco Rubio dokonce vyzval Peking, aby Teheránu v tomto směru zabránil, což ukazuje, že i velké státy mají zájem na zachování ropné stability.
Podle analytika Eda Yardenyho z Yardeni Research je další krok na Íránu. Pokud se rozhodne pro mír, očekává pokles cen ropy a obnovení růstu akciových trhů. Yardeni tvrdí, že sázka trhu je jednoznačná – investoři věří, že Írán nebude riskovat otevřený konflikt, který nemůže vyhrát. Tento předpoklad umožňuje investorům přehlížet krátkodobé otřesy a zaměřit se na dlouhodobější fundamenty.
Přesto zůstává situace nejistá. Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj bude to, zda Írán podnikne odvetné kroky proti zájmům USA. Podle Davida Abramsona z Alpine Macro je možné, že Írán udělá chybu a reaguje neadekvátně, čímž by vyvolal silnou vojenskou reakci ze strany Spojených států. V takovém případě by mohlo dojít k prudkému růstu cen ropy a rozkolísání finančních trhů. Ale i v tomto scénáři analytici očekávají, že tyto výkyvy budou krátkodobé.
Je důležité zdůraznit, že reakce trhu není jen odrazem emocí, ale i struktury globální ekonomiky. V posledních letech došlo ke zvýšení energetické diverzifikace, a tak jsou vyspělé ekonomiky méně závislé na ropě z Blízkého východu než dříve. To znamená, že i kdyby došlo ke krátkodobému výpadku dodávek, trhy mají mechanismy, jak tuto situaci vyvážit – například využitím strategických rezerv nebo zvýšením produkce v jiných regionech.
Finanční trhy tak reagují racionálněji, než by se na první pohled mohlo zdát. Neignorují rizika, ale vyhodnocují pravděpodobnost jejich naplnění a přímý dopad na výnosy. V současné chvíli převažuje přesvědčení, že USA mají strategickou převahu, Írán má omezené možnosti reakce a globální trhy s ropou zůstávají relativně dobře zásobené. To vše dohromady vytváří situaci, kdy trhy ustojí i tak závažnou událost, jakou je útok na jaderná zařízení v Íránu.
