Americké akciové indexy v pondělí mírně posílily, protože investoři začali zvažovat, jaký dopad mohou mít víkendové americké útoky na íránská jaderná zařízení. Trhy se snaží odhadnout, zda konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem přeroste v rozsáhlejší vojenskou konfrontaci, nebo zda zůstane omezený a postupně utichne. Napětí v oblasti Blízkého východu má dlouhodobý vliv nejen na geopolitickou stabilitu, ale i na globální trhy, zejména na energetické a komoditní segmenty.
Írán zatím neoznámil, jak přesně na útok zareaguje, ale jeho představitelé upozornili, že si ponechávají všechny možnosti otevřené. Současně zazněly ostré výroky směrem k prezidentu Donaldu Trumpovi, kterého Teherán označil za „hazardéra“. Írán také zintenzivnil letecké útoky na Izrael a zároveň vyhrožoval rozšířením okruhu legitimních cílů své armády, čímž naznačil možnost širší odplaty. Média v regionu dále spekulují o případném zablokování Hormuzského průlivu, strategicky klíčové trasy pro vývoz ropy a zemního plynu.
Tento krok by mohl mít dramatický dopad na světové ceny ropy, které jsou již nyní výrazně volatilní. Blokáda průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy, by mohla vyvolat paniku na trzích a prudké zvýšení cen. Zprávy také upozorňují na možnost přímého útoku Íránu na americké vojenské základny v regionu, což by ještě více eskalovalo napětí.
Na trzích však paradoxně došlo k určité stabilizaci. Futures kontrakty na indexy Dow a Nasdaq 100 přidaly přibližně 0,2 %, což analytici interpretují jako projev toho, že útoky částečně odstranily nejistotu ohledně postupu Spojených států. Investoři totiž před víkendem spekulovali, zda se Trump skutečně rozhodne k útoku, nebo se pokusí zachovat vyčkávací přístup. Podle společnosti Vital Knowledge může mít jasné rozhodnutí nakonec pozitivní efekt, protože snižuje míru nejasností v politickém výhledu.
Ceny ropy v pondělí ráno mírně vzrostly. Futures na ropu Brent s dodáním v srpnu přidaly 0,2 % a dosáhly úrovně 77,17 USD za barel. Cena ropy WTI se posunula na 72,15 USD za barel, rovněž s růstem 0,2 %. Oba kontrakty však smazaly část svých dřívějších zisků, což ukazuje na zdrženlivost investorů a absenci okamžité panické reakce. Přesto existuje značná obava, že přetrvávající konflikt by mohl vyvolat dlouhodobější inflační tlaky a ovlivnit rozhodování centrálních bank.
Federální rezervní systém Spojených států (Fed) se v tomto týdnu dostane opět do středu pozornosti. Předseda Fedu Jerome Powell má naplánované dvoudenní vystoupení před Kongresem, kde bude vypovídat o měnové politice a aktuálním ekonomickém výhledu. Powell již minulý týden naznačil, že Fed není připraven bezprostředně snižovat úrokové sazby. Jeho postoj je ovlivněn nejistotou způsobenou obchodními cly, ale i aktuálním vývojem na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že inflační tlaky mohou opět zesílit v důsledku rostoucích cen komodit, bude Fed pravděpodobně opatrný s jakýmikoli úpravami sazeb.
Kromě výpovědi Powella čeká trhy také zveřejnění předběžných údajů indexů nákupních manažerů (PMI) za červen. Tyto ukazatele by měly poskytnout přehled o stavu podnikatelského klimatu v USA. Očekává se zpomalení růstu, přičemž analytici předpokládají, že indexy ve výrobě i ve službách vykážou mírný pokles. Tento vývoj je částečně způsoben přetrvávajícími obavami ze zhoršení globálních obchodních vztahů a geopolitických nejistot.
V širším pohledu se investoři nacházejí v delikátní situaci, kdy musejí vyvažovat potenciální geopolitická rizika se silou americké ekonomiky. Ačkoli konflikt v Íránu a jeho důsledky mohou mít dramatický dopad na energetický sektor, americký trh práce a spotřebitelská poptávka zůstávají zatím silné. Pokud se však konflikt dále vyostří, dopady na světové hospodářství mohou být výrazné – zejména v podobě vyšších nákladů na energie, narušení dodavatelských řetězců a zpomalení růstu.
Zatímco americké trhy zatím vykazují stabilitu, evropské burzy reagovaly opatrněji. DAX v Německu a CAC ve Francii otevřely beze změny, zatímco britský FTSE 100 mírně klesl. Investoři na starém kontinentu mají větší obavy z vývoje v oblasti Středního východu, který má bezprostřední dopad na energetickou bezpečnost Evropy. Vývoj v příštích dnech tak bude bedlivě sledován a každé prohlášení ze strany Íránu či USA může znamenat další pohyb trhů.
