Cena zlata v pondělí v asijském obchodování mírně oslabila, přestože víkendový útok Spojených států a Izraele na íránská jaderná zařízení vyvolal nové obavy z možného rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Zlato, tradičně považované za bezpečné aktivum, nejprve zaznamenalo mírný růst, ale následně své zisky odevzdalo. Trh tak ukazuje, že investoři zůstávají rozpolceni – na jednu stranu je zde rostoucí geopolitické riziko, na druhou stranu sílící dolar a inflační očekávání drží cenu zlata pod tlakem.
Spotová cena zlata klesla o 0,4 % na 3 355,23 USD za unci v odpoledních hodinách v Singapuru, a to i přesto, že ještě dříve během dne zlato posílilo až o 0,8 %. Tento obrat nastal ve chvíli, kdy Bloomberg Dollar Spot Index vzrostl o 0,3 %, což naznačuje, že dolar získává na síle jako preferovaná měna v dobách nejistoty. Síla dolaru činí nákup zlata pro držitele jiných měn nákladnějším, a to tlumí poptávku po drahých kovech.
Útok USA na tři významná jaderná zařízení v Íránu – Fordo, Isfahán a Natanz – představuje zatím největší přímé vojenské zapojení Washingtonu do eskalujícího napětí v regionu. Prezident Donald Trump uvedl, že šlo o nutnou odpověď na pokračující íránský jaderný program, a podle jeho slov byly cíle „zcela zničeny“. Íránská vláda však v reakci zatím nepodnikla žádné výrazné vojenské kroky, což podle analytiků přispívá k určité tržní zdrženlivosti.
Daniel Hynes, hlavní komoditní stratég ANZ Banking Group, uvedl, že trh zatím není přesvědčen o tom, že útok USA skutečně povede k výrazné eskalaci geopolitického napětí. Podle něj jsme nezaznamenali žádný výrazný přesun investorů do zlata či jiných bezpečných aktiv. Důvodem může být i obava, že jakýkoli růst cen ropy, způsobený například íránskou odvetou v Hormuzském průlivu, by mohl vyvolat inflační tlaky, a tím zkomplikovat očekávané snižování úrokových sazeb ze strany amerického Fedu.
Zlato je jako aktivum citlivé právě na úrokové sazby, protože samo nenese žádný úrok. Pokud by se inflační tlaky zvýšily a Fed by byl nucen ponechat sazby vysoko delší dobu, atraktivita zlata by tím mohla klesnout. Růst cen energií tak vytváří paradoxní efekt – místo podpory cen drahých kovů by mohl vést k jejich oslabení kvůli měnové politice.
Situace je navíc složitější i geopoliticky. Teherán zatím spoléhá spíše na diplomatickou a rétorickou podporu, zejména ze strany Ruska a Číny. Z vojenského hlediska je jeho pozice nejistá – různé proíránské milice, které dříve deklarovaly připravenost k akcím, se zatím zdržují boje. Podle některých komentátorů si Írán nemůže dovolit provokovat například Peking, pro který by prudký růst cen ropy znamenal vážný problém. Toto vše může být jedním z důvodů, proč se růst ceny zlata zatím zastavil.
Z technického hlediska se cena zlata stále nachází jen asi 145 USD pod historickým maximem dosaženým letos v dubnu. Tato blízkost rekordních hodnot může být sama o sobě překážkou pro výraznější růst, protože investoři jsou opatrní a vyčkávají na nové impulzy.
Mezitím jiné drahé kovy zaznamenaly smíšený vývoj. Stříbro a platina zůstaly v pondělí stabilní, zatímco palladium mírně posílilo. Bas Kooijman, generální ředitel společnosti DHF Capital, uvedl, že „dvojí tlak geopolitické nejistoty a uvolněné měnové politiky by mohl udržet ceny zlata v blízkosti rekordních maxim“. Zlato tak zůstává ve hře jako strategická pojistka proti nejistotě, ale momentálně čelí protivětru v podobě sílícího dolaru a spekulací kolem úrokových sazeb.
Závěrem lze říci, že navzdory vyhrocené geopolitické situaci zatím zlato nezažívá takový růst, jaký by se možná očekával. Investoři zůstávají obezřetní a raději vyčkávají, zda konflikt přeroste do větší eskalace, nebo zda půjde o jednorázovou událost s omezenými důsledky. Trh se tak momentálně nachází v rovnováze mezi strachem a racionalitou, přičemž zlato balancuje přesně mezi nimi.
