Americké akciové trhy zakončily uplynulý týden v negativním teritoriu, protože investory nadále znepokojuje pokračující konflikt mezi Izraelem a Íránem, který už trvá druhý týden. Trhy reagují opatrně a vývoj geopolitického napětí zůstává hlavním faktorem, jenž ovlivňuje rozhodování obchodníků a alokaci kapitálu. Obavy z možného zapojení Spojených států do konfliktu, které zůstávají ve hře, i když Bílý dům ohlásil dvoutýdenní odklad rozhodnutí, přispívají k celkové nervozitě.
V pátek v 05:25 ET (09:25 GMT) futures na index Dow Jones klesly o 80 bodů, což znamenalo pokles o 0,2 %, futures na S&P 500 ztrácely 14 bodů (-0,2 %) a futures na Nasdaq 100 oslabily o 54 bodů, tedy o 0,3 %. Wall Street zůstala ve čtvrtek uzavřena kvůli svátku Juneteenth, což se promítlo do nižších objemů obchodování během celého týdne. Investoři v tomto prostředí volili spíše vyčkávací strategii a vyhýbali se výrazným pohybům před víkendem.
Za celý týden index S&P 500 mírně vzrostl o 0,1 %, zatímco Dow Jones ztratil 0,1 % a technologický Nasdaq přidal přibližně 1 %. Tyto výsledky však odrážejí především pohyby z první poloviny týdne, než konflikt opět vstoupil do titulků zpravodajství. Trhy totiž především vyhodnocují geopolitická rizika, která se s válkou na Blízkém východě pojí.
V centru pozornosti investorů stojí i Bílý dům, který ve čtvrtek oznámil, že prezident Donald Trump se rozhodne o případném americkém vojenském zapojení do konfliktu během následujících dvou týdnů. Tento časový rámec, který Trump v minulosti použil i v jiných závažných otázkách, sice signalizuje možnost deeskalace, ale zároveň prodlužuje nejistotu, která trhy dusí.
Trump, který zároveň nevylučuje obnovení jaderných rozhovorů s Teheránem, zůstává rozpolcený mezi tvrdým přístupem vůči Íránu a pragmatickým vyjednáváním. Trhy proto zůstávají citlivé na jakékoli nové prohlášení. Eskalace by mohla rychle vyvolat nárůst cen ropy, inflaci a další tlak na centrální banky.
Vývoj v oblasti komodit tomu odpovídá. Futures na ropu Brent klesly v pátek o 2,2 % na 77,15 USD za barel, a to poté, co Bílý dům potvrdil odklad rozhodnutí o zapojení USA do konfliktu. I přesto zůstávají ceny ropy na cestě k třetímu týdennímu růstu v řadě, protože trh nadále zohledňuje možnost přerušení dodávek z klíčových oblastí, jako je Hormuzský průliv, kterým proudí významná část světové ropy. Americká lehká ropa WTI s dodáním v srpnu mírně vzrostla na 73,89 USD.
Součástí směsi faktorů, které trhy zvažují, je i postoj Federálního rezervního systému. Ve středu Fed podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny, ale předseda Jerome Powell zároveň upozornil na přetrvávající inflační rizika, částečně spojená s Trumpovou celní politikou. Powell signalizoval, že v roce 2025 by mohlo dojít ke dvěma snížením sazeb, ale zároveň snížil výhled pro rok 2026, což naznačuje opatrnost ze strany centrální banky.
Trump na rozhodnutí Fedu reagoval ostře. Ve čtvrtek na své platformě Truth Social označil Powella za „destruktivního“ a obvinil ho, že ponecháním sazeb na vysoké úrovni stojí Spojené státy stovky miliard dolarů. Tato vyjádření vyvolala vlnu kritiky i obav z politického tlaku na centrální banku, která by měla zůstat nezávislá.
V průběhu týdne investoři rovněž analyzovali kroky dalších centrálních bank – Bank of England, Norges Bank a Švýcarské národní banky – z nichž většina se snažila zmírnit nejistotu prostřednictvím stabilní měnové politiky. Nicméně, globální ekonomický výhled zůstává nejistý, což strategické rozhodování dále komplikuje.
Na makroekonomické frontě budou investoři v nejbližších dnech sledovat průzkum výrobního sektoru Philadelphské Fed a předběžné ekonomické ukazatele Conference Board za květen, které by mohly nabídnout nové indicie o stavu americké ekonomiky. Data z výrobního sektoru budou klíčová i pro odhad dalšího vývoje spotřeby, investic i inflace.
V podnikové sféře se pozornost zaměřuje na společnost Apple, která hledá nové výrobní partnery v Indii pro klíčové komponenty pro iPhony. To je přímý důsledek rostoucího tlaku cel na čínské výrobní kapacity. Apple plánuje přesunout většinu výroby určené pro americký trh právě do Indie, aby minimalizoval dopady obchodní války.
Celkově tedy akciové trhy uzavírají týden pod tlakem kombinace geopolitické nejistoty, rostoucích cen energií, nejasného směru měnové politiky a napětí mezi prezidentem a centrální bankou. V nadcházejících dnech zůstane trh velmi citlivý na jakékoli nové zprávy ze zahraniční politiky USA, rozhodnutí Fedu i vývoj cen komodit.
