Ceny zlata ve čtvrtek zaznamenaly mírný pokles, který však odráží širší posun v náladě investorů. Federální rezervní systém USA zachoval na svém posledním zasedání základní úrokové sazby beze změny, avšak jeho doprovodná rétorika zůstala poměrně jestřábí. To znamená, že tvůrci měnové politiky nadále zůstávají opatrní, pokud jde o možné snižování sazeb. Tento postoj podpořil americký dolar, který je hlavní měnou, ve které se obchodují komodity včetně zlata. Silnější dolar zvyšuje cenu zlata pro držitele jiných měn, což zpravidla vede k nižší poptávce a poklesu cen.
Ve čtvrtek v 13:00 středoevropského času se spotová cena zlata pohybovala kolem 3 368,15 USD za unci, což představuje pokles o 0,1 %. Souběžně s tím klesly i srpnové futures na zlato, a to o 0,7 % na 3 384,20 USD za unci. Jedná se o druhý den poklesu v řadě, který posunul cenu zlata na nejnižší úroveň za poslední týden. Vývoj souvisí zejména s opatrným výhledem americké centrální banky na další měnovou politiku. Fed sice ponechal sazby beze změny, ale zdůraznil, že se nebude unáhlovat se snižováním, a to především kvůli inflačním tlakům, které mohou vzniknout v důsledku nově navrhovaných celních opatření americké vlády.
Vyšší úrokové sazby a posilující dolar představují dvojí překážku pro ceny drahých kovů. Když sazby rostou, rostou i tzv. oportunitní náklady držení zlata, protože zlato samo o sobě nenese žádný výnos. Investoři tak častěji přesouvají prostředky do jiných aktiv, například amerických dluhopisů, které při vyšších sazbách nabízejí atraktivnější výnos. K tomu se přidává i dopad silnějšího dolaru, který zlato zdražuje pro zahraniční kupce.
Přestože aktuální vývoj na trzích tlačí ceny zlata dolů, nelze opomíjet, že v dlouhodobějším měřítku si zlato letos stále drží výrazný nárůst. Od začátku roku je jeho cena vyšší o více než 28 %, což odráží přetrvávající globální nejistotu. Investoři vnímají zlato jako bezpečný přístav v období geopolitických a ekonomických otřesů. Mezi hlavní faktory, které letos podpořily poptávku po zlatě, patří především nestabilní obchodní politika bývalého prezidenta Donalda Trumpa, pokračující válka na Ukrajině a napětí na Blízkém východě.
Nejnovější eskalace v oblasti Íránu a Izraele dodává trhu se zlatem další dávku nejistoty. Podle zprávy agentury Bloomberg zvažují Spojené státy vojenský zásah proti Íránu v reakci na poslední prohlášení ajatolláha Alího Chameneího, který odmítl podmínky Washingtonu a signalizoval, že Írán nepřijme ani mír, ani válku vnucenou zvnějšku. Prezident Trump mezitím prohlásil, že Írán může, ale nemusí zaútočit, což dále zvyšuje nervozitu na trzích. Geopolitické napětí obvykle zvyšuje poptávku po zlatě jakožto bezpečné investici, což mohlo zabránit většímu propadu jeho ceny.
Vedle zlata se však v posledních dnech měnila i cena dalších kovů. Platina zaznamenala pokles o 3,2 % na 1 271,75 USD za unci poté, co dosáhla nejvyšší úrovně od září 2014. I přes tento pokles zůstává platina atraktivní zejména pro čínské výrobce šperků a průmyslové uživatele. Nízké zásoby a vysoké leasingové sazby navíc nadále omezují nabídku tohoto kovu, což udržuje jeho cenu relativně vysoko. Sentiment investorů vůči platině se přitom zlepšuje, protože ji mnozí začínají vnímat jako vhodnou alternativu ke zlatu.
Ztráty zaznamenaly také další kovy. Cena stříbrných futures klesla o 1,6 % na 36,315 USD za unci, zatímco měď oslabila na dvou frontách – referenční kontrakt na Londýnské burze kovů poklesl o 0,7 % na 9 607 USD za tunu a americké futures na měď klesly o 1 % na 4,8070 USD za libru. Slabší výkon těchto trhů souvisí s obavami z přetrvávající síly dolaru a s nejistotou ohledně globální poptávky, zejména z Číny, která je hlavním spotřebitelem mědi a dalších průmyslových kovů.
Zlato tedy čelí krátkodobému tlaku z důvodu makroekonomických faktorů, ale jeho dlouhodobý růstový trend stále nachází oporu v geopolitickém napětí a averzi k riziku mezi investory. Vývoj v následujících dnech bude záviset nejen na dalším směřování měnové politiky Fedu, ale také na tom, zda a jak Spojené státy zasáhnou do konfliktu s Íránem.
