Ceny ropy ve středu ráno na asijských trzích mírně klesly, přestože se trhy stále vzpamatovávají z prudkého, více než čtyřprocentního růstu z předchozí seance. Investoři totiž začali znovu vyhodnocovat rizika přerušení dodávek ropy v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi Íránem a Izraelem, který vstoupil do šestého dne, a také s napětím spojeným s očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o úrokových sazbách. Tato kombinace faktorů vytvořila na trhu prostředí plné nejistoty a zvýšené volatility.
Futures na ropu Brent klesly o 35 centů (–0,5 %) na 76,10 USD za barel, zatímco futures na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) ztratily 23 centů (–0,3 %) na 74,61 USD za barel. Oba kontrakty přitom během obchodování vykazovaly i drobný růst mezi 0,3 a 0,5 %, což ukazuje, že trh nemá jasný směr a zůstává rozkolísaný.
Jedním z hlavních faktorů, který v posledních dnech ovlivňuje obchodování s ropou, je eskalující konflikt mezi Íránem a Izraelem. Americký prezident Donald Trump v úterý vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“, čímž přilil olej do ohně už tak napjaté situace. Zároveň se objevily zprávy, že izraelská armáda čelí nedostatku obranných raket Arrow, které slouží k eliminaci balistických raket dlouhého doletu. Tato informace, zveřejněná deníkem Wall Street Journal, vyvolala obavy o schopnost Izraele bránit se potenciálně větším útokům z Íránu.
Trhy se nejvíce obávají přerušení provozu v Hormuzském průlivu, klíčové ropné trase, kterou prochází přibližně pětina světové námořní přepravy ropy. Jakékoli ohrožení tohoto uzlu by mohlo mít bezprostřední dopad na globální ceny ropy. Ačkoliv je Írán třetím největším producentem v rámci OPEC s denní těžbou kolem 3,3 milionu barelů, analytici připomínají, že OPEC+ má dostatečné rezervy na kompenzaci případné ztráty. Podle agentury Fitch by i kompletní výpadek íránského exportu mohl být pokryt kapacitou ostatních producentů ve výši přibližně 5,7 milionu barelů denně.
Přesto ale i samotná hrozba narušení dodávek udržuje ceny na vyšší úrovni. Jak upozornil Kelvin Wong ze společnosti OANDA, rostoucí geopolitické riziko může v blízké budoucnosti tlačit ceny WTI vzhůru, a to zejména díky nízké úrovni spekulativních pozic mezi velkými hráči. Z technického hlediska tak může být prostor pro další růst, pokud napětí nebude rychle vyřešeno.
Dalším klíčovým faktorem je postoj americké centrální banky, která právě ve středu zakončuje své dvoudenní zasedání. Zatímco trh očekává, že Fed ponechá základní sazbu v rozmezí 4,25 % až 4,50 %, analytici jako Tony Sycamore z IG Markets upozorňují, že právě geopolitická nejistota může centrální banku přimět ke změně postoje. Pokud by se situace zhoršila, Fed by mohl už v červenci přistoupit ke snížení sazeb o 25 bazických bodů, což by bylo dříve, než se nyní předpokládá.
Nižší sazby mají obecně za následek vyšší ekonomickou aktivitu a tím i vyšší poptávku po ropě, což by bylo pozitivní pro ceny. Paradoxem ale zůstává, že pokračující konflikt může přes dražší ropu přinést další inflační tlaky, čímž Fedu ztíží rozhodování. Výsledkem je, že Fed bude muset balancovat mezi podporou růstu a kontrolou inflace – v prostředí, které je politicky i ekonomicky velmi složité.
Kromě geopolitiky a měnové politiky do celé rovnice vstupují i ekonomická data ze Spojených států, která ukazují na zpomalování tempa růstu. Mnozí investoři upozorňují, že Trumpův nevyzpytatelný styl vedení země přináší další nejistotu a brzdí investiční a spotřebitelskou důvěru. Pokud by ekonomické zpomalení pokračovalo, mohla by poptávka po ropě oslabit – a to i bez přímého vlivu úrokových sazeb.
Současná situace na trhu s ropou tak ukazuje, jak silně jsou komoditní trhy propojeny s geopolitikou, centrálními bankami i vývojem nálady investorů. A i když ceny ropy v daný den mírně klesají, pod povrchem zůstává značné napětí, které může kdykoli vyvolat novou vlnu výkyvů.
