Ceny ropy na světových trzích po víkendovém napětí mezi Íránem a Izraelem ztratily počáteční zisky, přestože situace v oblasti zůstává nadále vyhrocená. Obchodníci reagovali na eskalaci vojenského konfliktu, který se odehrál v regionu s klíčovým významem pro globální dodávky ropy, avšak zatím bez přímého dopadu na vývozní infrastrukturu. Trh tak přijal opatrnější postoj a v závěru obchodování začal korigovat předchozí nárůst.
Cena ropy Brent, která během dne vyskočila o více než 5 %, se následně propadla až o 0,3 %, když investoři vyhodnocovali informace o rozsahu útoků a jejich důsledcích. Podobný vývoj byl zaznamenán i u americké ropy WTI. Přestože ozbrojený střet mezi dvěma geopolitickými aktéry v oblasti Blízkého východu vzbuzuje obavy, hlavní infrastruktura pro vývoz ropy zatím nebyla zasažena. Klíčovým faktorem pro stabilitu trhu je v současnosti nepřerušený provoz Hormuzského průlivu, kudy denně proplouvá přibližně pětina světové produkce ropy.
Izrael údajně provedl útok na plynárenské pole South Pars, což dočasně přerušilo těžbu na jedné z íránských těžebních plošin. To samo o sobě sice naznačuje riziko, avšak pro obchodníky je zásadní fakt, že nedošlo k úderům na ropné terminály ani k narušení vývozu přes Hormuz. Analytici se shodují, že cena ropy by začala výrazně růst až ve chvíli, kdy by Írán podnikl konkrétní kroky k zablokování této strategické námořní trasy.
Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit a uhlíku ve společnosti Westpac Banking Corp., uvedl, že „neočekává další významný růst cen ropy“, pokud se neobjeví jasné známky pokusu o fyzickou blokádu průlivu nebo útoky na obchodní lodě, zejména ze strany jemenských húsíů podporovaných Íránem. Dodal, že podle jeho odhadu se cena ropy Brent udrží pod hranicí 80 dolarů za barel, pokud konflikt zůstane omezený na cílené útoky bez širšího narušení infrastruktury.
Páteční růst cen o více než 13 % byl reakcí na počáteční zprávy o izraelských útocích na íránské vojenské cíle, ale jakmile se ukázalo, že zásahy nevedly k masivním škodám, trh opět zvolnil. Investoři zároveň začali hledat bezpečnější aktiva, přičemž zájem o zlato prudce vzrostl. Zároveň se objevily informace, že Írán zrušil plánovaná jaderná jednání s USA, která se měla konat v Ománu. Tento krok naznačuje, že diplomatické řešení je momentálně méně pravděpodobné, což může udržet tržní napětí i v následujících dnech.
Bývalý prezident USA Donald Trump se k situaci vyjádřil slovy, že doufá v dosažení dohody mezi Izraelem a Íránem, ale zároveň připustil, že „někdy se to musí vybojovat“. Tento výrok byl médii interpretován jako opatrná výzva k trpělivosti, avšak bez přímého náznaku brzkého řešení konfliktu.
Analytici se nadále soustředí na možnost uzavření Hormuzského průlivu, kterou označují za nejvýznamnější událost, jež by mohla zásadně ovlivnit ropný trh. Mukesh Sahdev ze společnosti Rystad Energy uvedl, že „potenciální blokáda Hormuzského průlivu Íránem zůstává nejdůležitější událostí, která by mohla uvrhnout ropné trhy do bezprecedentní situace“. Podle jeho slov zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se takový scénář měl bezprostředně odehrát.
Z pohledu dlouhodobější stability trhu je klíčové, jak se budou situace v oblasti Blízkého východu dále vyvíjet a zda se napětí rozšíří i na další země v regionu. Zatím se zdá, že obchodníci zůstávají obezřetní, ale nikoliv panicky reagující. Vývoj cen ropy bude v následujících dnech nadále záviset především na praktických dopadech konfliktu na fyzické toky ropy, nikoli pouze na rétorice a hrozbách.
