Cena zlata pokračuje v růstu, i když Spojené státy a Čína oznámily, že dosáhly rámcové dohody o zmírnění obchodního napětí. Tento vývoj by za běžných okolností mohl oslabit poptávku po bezpečných aktivech, jako je zlato, protože zklidnění geopolitické situace bývá signálem pro odliv kapitálu z defenzivních pozic. Aktuální chování trhu však naznačuje, že investoři nadále považují situaci za nejistou a se skutečným přechodem do klidnější fáze zatím nepočítají. Cena zlata se udržuje nad hranicí 3 340 USD za unci, a to i po zprávách o dohodě dosažené během dvoudenních jednání v Londýně.
Zásadní informace zazněla z úst amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka a čínského zástupce Li Chengganga, kteří uvedli, že se jejich delegace shodly na obecném rámci implementace ženevského konsensu. Detaily dohody zatím nejsou známy, a navíc musí být návrh ještě oficiálně potvrzen oběma prezidenty – Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem. To přispívá k nejistotě, kterou trh reflektuje mimo jiné i tím, že se zlato nadále obchoduje blízko svých víceletých maxim.
Zlato se obchodovalo za 3 340,83 USD za unci, což představuje nárůst o 0,5 % během dne. Za celý týden pak kov zaznamenal zisk 0,9 %, přestože investoři v minulosti reagovali na pozitivní zprávy z obchodních jednání poklesem zájmu o defenzivní aktiva. Tentokrát však přetrvávající opatrnost převládla nad optimismem. To potvrzuje i skutečnost, že Bloomberg Dollar Spot Index vzrostl o 0,1 %, což by za jiných okolností mohlo zlato oslabit kvůli silnějšímu dolaru. Drahý kov se však udržel v růstovém trendu.
Není bez zajímavosti, že zlato od začátku roku vzrostlo o více než 25 %. Tento vývoj je úzce spojen s geopolitickým napětím, které vyvolala agresivní celní politika prezidenta Trumpa, ale i s obavami z inflace a měnové nestability. Významnou roli v tomto trendu sehrály i centrální banky, které se v posledních letech staly velkými kupci zlata. Tento posun v jejich strategii odráží snahu diverzifikovat rezervy a snižovat závislost na amerických aktivech, zejména na dolaru a státních dluhopisech.
Kromě zlata rostly také další drahé kovy. Stříbro se přiblížilo k 13letému maximu, což naznačuje, že investoři sázejí na širší spektrum kovů jako ochranu proti možným turbulencím. Platina dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední čtyři roky, zatímco palladium rovněž zaznamenalo růst. Tato kombinace ukazuje, že obavy investorů se netýkají pouze geopolitiky, ale také možného vývoje v oblasti úrokových sazeb, měnové politiky a globální poptávky.
Důležitým faktorem, který může vývoj na trhu ovlivnit, je i očekávaná čtvrteční aukce amerických státních dluhopisů. Výnosy z dluhopisů mají přímý vliv na atraktivitu zlata, protože nižší výnosy obvykle zvyšují zájem o alternativní uchovatele hodnoty, jako jsou právě drahé kovy. Pokud by aukce vykázala slabou poptávku, posílilo by to důvěru investorů ve zlato jako bezpečný přístav, zejména v prostředí rostoucích deficitů a vysoké zadluženosti USA.
Zlato tak zůstává klíčovým ukazatelem tržní nálady – nejen vůči geopolitickým rizikům, ale i vůči makroekonomickému vývoji. Aktuální růst navzdory pozitivním zprávám z obchodního vyjednávání mezi dvěma největšími světovými ekonomikami naznačuje, že důvěra v trvalé řešení je stále slabá. Investoři proto zůstávají obezřetní a volí strategie, které chrání jejich kapitál proti nečekaným událostem.
Budoucí vývoj ceny zlata bude záviset nejen na dalším směřování americko-čínských vztahů, ale také na výsledcích klíčových ekonomických dat, vývoji úrokových sazeb a politice centrálních bank. Ve hře je rovněž měnová politika Fedu, který čelí rozhodnutí, zda ponechat sazby beze změny, nebo reagovat na inflační tlaky. Každý z těchto faktorů může být spouštěčem další vlny zájmu o zlato, nebo naopak korekce.
