Společnost Lockheed Martin se může ocitnout na prahu nové vlny růstu.
Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by americké letectvo mohlo obnovit program výroby stealth letounů F-22 ve vylepšené podobě a současně vytvořit zcela nový dvoumotorový model F-55, založený na technologii stíhaček F-35. Tato možnost přichází jen pár měsíců poté, co Pentagon udělil konkurenční společnosti Boeing kontrakt ve výši 20 miliard dolarů na vývoj stíhačky F-47.
Pro Lockheed by to mohla být zásadní příležitost nejen technologicky, ale také finančně. Přestože zatím žádná z těchto zakázek není oficiálně potvrzena, samotné spekulace o jejich udělení posilují atraktivitu akcií společnosti a vyvolávají zájem investorů, kteří hledají stabilitu v obranném průmyslu.
Trump a jeho návrat k programu F-22
Na nedávné konferenci v katarském Dauhá prezident Trump uvedl, že Spojené státy by mohly obnovit výrobu F-22 v modernizované verzi pod názvem F-22 Super a zároveň zahájit vývoj nového typu s názvem F-55, který by byl založen na platformě F-35, ale disponoval dvěma motory. Cílem je vytvořit technologicky pokročilejší stíhačku s vyššími schopnostmi v oblasti detekce a dosahu.
Ačkoliv Trump nepředstavil žádné konkrétní rozpočty, zmínil, že „dostaneme správnou cenu“ a že vývoj těchto letounů by měl být rychlý. Zatím není jasné, zda návrh prezidenta získá podporu Kongresu a armádního velení, nicméně Lockheed už nyní zvažuje technickou proveditelnost těchto projektů. Některé obranné portály upozorňují, že vytvoření dvoumotorového F-55 může být z konstrukčního hlediska velmi složité, ne-li nemožné.
Na druhou stranu letectvo nedávno zadalo společnosti RTX zakázku přesahující jednu miliardu dolarů na modernizaci senzorů stávajících F-22, což potvrzuje zájem o prodloužení životnosti tohoto typu letounu. Lockheed by tedy mohl navázat na tuto modernizaci vývojem zcela nové generace.
Reakce trhu a srovnání s konkurencí
Spekulace o nových zakázkách přicházejí v době, kdy Lockheed Martin čelí konkurenci ze strany Boeingu i Northrop Grumman. Ztráta zmíněné zakázky na F-47 představovala pro Lockheed zásah, který mohl otřást jeho postavením v segmentu stíhaček šesté generace. Pokud by se však společnosti podařilo realizovat nové modely F-55 nebo F-22 Super, mohla by smazat technologický náskok Boeingu a zachovat si pozici lídra v oblasti letecké obrany.
Trumpova strategie může být částečně motivována snahou udržet rovnováhu mezi největšími obrannými firmami. V prostředí, kde trh ovládá jen pět hlavních dodavatelů Pentagonu, je cílem zabránit vytvoření monopolu a podporovat konkurenční prostředí. Různorodost zakázek rozdělených mezi Boeing, Lockheed a Northrop by tak mohla být cestou k efektivnějšímu vyjednávání o cenách budoucích obranných projektů.
Například připravovaný program F/A-XX pro americké námořnictvo by mohl být další příležitostí. Pokud by byla zakázka přidělena společnosti Northrop Grumman, vznikla by trojice výrobců, kteří by si mohli navzájem konkurovat a nabídnout Pentagonu lepší podmínky.
Lockheed Martin jako investiční příležitost
Z pohledu investorů se Lockheed Martin jeví jako nejatraktivnější titul mezi třemi hlavními americkými výrobci obranné techniky. A to nejen kvůli možným novým zakázkám, ale také díky svému finančnímu profilu. Podle údajů S&P Global Market Intelligence má firma lepší poměr ceny k volnému peněžnímu toku než Northrop Grumman a je výrazně rentabilnější než Boeing, který se stále potýká s problémy v civilní divizi a nemá srovnatelné obranné marže.
Ocenění Lockheedu se pohybuje na úrovni 20násobku čistého zisku, což je sice mírně nad úrovní Northropu (19), ale při zohlednění dalších ukazatelů, jako je dividendový výnos (2,8 % oproti nižšímu výnosu konkurence) a předpokládaný růst zisku 13 % ročně, Lockheed jasně vyčnívá. Také obchoduje s výrazně nižší volatilitou než Boeing, což z něj činí atraktivní volbu pro dlouhodobé investory hledající stabilní výnosy v geopoliticky citlivém segmentu.
Bez ohledu na to, zda se projekty F-55 a F-22 Super promění v reálné zakázky, Lockheed Martin už nyní nabízí investorům solidní výhled. Vzhledem k makroekonomické nejistotě a růstu vojenských výdajů po celém světě zůstává obranný sektor nadále atraktivní a Lockheed se díky své velikosti, zkušenostem a silnému portfoliu řadí mezi jeho největší pilíře.
