Evropské akciové trhy zahájily nový týden v červených číslech, a to navzdory tomu, že květen přinesl většině evropských indexů solidní měsíční zisky. Za pondělním poklesem stojí především obnovené obavy z eskalace globálních obchodních sporů, které znovu rozpoutal americký prezident Donald Trump. Ten v pátek večer oznámil, že plánuje zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z 25 % na 50 %. Tento krok okamžitě vyvolal silné reakce ze strany Evropské unie, která avizovala možnost přijetí odvetných opatření.
V ranním obchodování k 7:08 GMT kontinentální index STOXX 600 oslabil o 0,2 %, když investoři zvažovali možné dopady Trumpova rozhodnutí na evropskou ekonomiku a korporátní sektor. Obavy z nových překážek v mezinárodním obchodě měly okamžitý dopad na akcie ocelářských společností, které bývají obzvlášť citlivé na vývoj celní politiky. ArcelorMittal, jedna z největších evropských oceláren, oslabila o 1 %, zatímco akcie německého průmyslového konglomerátu Thyssenkrupp ztratily 1,1 %.
Další sektor, který utrpěl, je automobilový průmysl. Automobilky jsou závislé na otevřeném trhu s ocelí a hliníkem, což jsou klíčové vstupní materiály pro výrobu vozidel. Zpráva o zvýšení cel tak vyvolala obavy ze zdražení výroby a ztráty konkurenceschopnosti na globálním trhu. Akcie automobilek v pondělí ráno celkově oslabily o 1,2 %, což signalizuje, že investoři reagují na Trumpovy výroky s výraznou opatrností.
Vedle geopolitických otřesů přitahuje pozornost investorů i korporátní sféra. Francouzská farmaceutická společnost Sanofi oznámila akvizici americké společnosti Blueprint Medicines, která se specializuje na léčbu vzácných imunologických onemocnění. Hodnota transakce dosahuje přibližně 9,1 miliardy dolarů, přičemž Sanofi zaplatí 129 USD za akcii. Přestože se jedná o strategický krok s cílem posílit pozici na americkém trhu, akcie Sanofi na tuto zprávu reagovaly mírným poklesem. Investoři zřejmě zohledňují nejen potenciál nových léků, ale i rizika spojená s integrací a cenou akvizice.
Klíčovým bodem týdne však bude čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Trhy s napětím očekávají, zda ECB skutečně přistoupí ke snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, jak naznačují předchozí komentáře některých jejích představitelů. Pokud by ke snížení došlo, znamenalo by to už osmé snížení během posledních dvanácti měsíců. Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně zůstává pod cílovou hodnotou a ekonomický růst je stále křehký, by tento krok nebyl překvapením. Zásadní však bude také doprovodná rétorika – trhy budou bedlivě sledovat, zda prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačí možnost pauzy v uvolňování měnové politiky, nebo zda ECB zůstane otevřená dalším krokům.
Kromě zasedání ECB čeká investory také série důležitých ekonomických dat z eurozóny, která poskytnou detailnější obrázek o stavu hospodářství. Zveřejněny budou například údaje o maloobchodních tržbách, průmyslové výrobě a indexy nákupních manažerů. Tyto statistiky napoví, zda ekonomika eurozóny opravdu vykazuje známky stabilizace, nebo zda si bude vyžadovat další podporu ze strany měnové politiky.
Současně budou mít trhy možnost vyhodnotit komentáře předsedy amerického Fedu Jeromea Powella. Jeho vystoupení může nabídnout pohled na to, jak americká centrální banka hodnotí stav globální ekonomiky, obchodních vztahů i domácí inflace. Vzhledem k tomu, že Fed a ECB často reagují na podobné globální výzvy, může být Powellova řeč důležitým signálem nejen pro americké, ale i pro evropské trhy.
Shrnuto, pondělní vývoj evropských akcií naznačuje návrat nervozity mezi investory. Zatímco květen přinesl příznivé výsledky a růst hlavních indexů, červen začíná s opatrným tónem. Kombinace obchodního napětí, očekávaného rozhodnutí ECB a pokračujících fúzí v korporátním sektoru bude v nadcházejících dnech určovat směr vývoje na trzích.
