Americké akciové trhy v pátek ráno vykazovaly známky stabilizace, ale celková nálada investorů zůstává pochmurná. Důvodem jsou přetrvávající obavy z narůstajícího amerického státního dluhu, slabá poptávka po státních dluhopisech a legislativní nejistota kolem rozsáhlého daňového zákona, který nedávno schválila Sněmovna reprezentantů. I přes mírné pohyby na futures kontraktech hlavních indexů se Wall Street blíží k největším týdenním ztrátám za poslední měsíc, přičemž investoři se snaží vyrovnat s kombinací politických a ekonomických faktorů.
V pátek v 05:55 ET se futures na Dow Jones mírně snížily o 10 bodů, tedy o 0,1 %, zatímco futures na S&P 500 vzrostly o 3 body (0,1 %) a technologický Nasdaq 100 přidal 15 bodů (0,1 %). Přesto všechny tři hlavní indexy za celý týden oslabily o 1,5 až 2 %, což signalizuje výraznou ztrátu důvěry investorů ve střednědobý výhled americké ekonomiky.
Jedním z hlavních faktorů nervozity je vývoj státního dluhu. Po nedávném snížení výhledu úvěrového hodnocení USA agenturou Moody’s se investoři začali zbavovat amerických dluhopisů, což vedlo k prudkému růstu jejich výnosů. Zejména aukce 20letých státních dluhopisů zaznamenala slabou poptávku, což naznačuje, že trh není ochoten nadále kupovat americký dluh za stávajících podmínek.
Tlak zvyšuje i aktuální návrh daňové reformy, který ve čtvrtek prošel Sněmovnou reprezentantů těsnou většinou. Tento návrh, silně podporovaný bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, zahrnuje masivní snížení daní a navýšení výdajů. Nezávislá agentura Congressional Budget Office varovala, že tato legislativa by mohla v následujících deseti letech zvýšit federální dluh o 3,8 bilionu dolarů – až na rekordních 36,2 bilionu. Zákon nyní míří do Senátu, kde se očekává další tvrdá debata.
Kromě dluhových obav čelí americká ekonomika i nejistotě v oblasti obchodní politiky, která má dopad na podnikatelskou důvěru a výhled spotřebitelských výdajů. V pátek investoři vyhlíželi čerstvé údaje o stavebních povoleních a prodeji nových domů, které mají poskytnout další indicie o aktuálním stavu trhu s bydlením – důležitém ukazateli ekonomického zdraví.
Určitou oporu trh nalezl v komentářích člena rady guvernérů Fedu Christophera Wallera, který vyjádřil optimismus ohledně možnosti snížení úrokových sazeb ještě letos. Podle něj by stabilizace obchodní politiky a cla pod 10 % mohla připravit půdu pro měnovou uvolnění v druhé polovině roku. Trhy uklidnilo i rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zamítl možnost, že by prezident mohl odvolat předsedu Fedu Jeromea Powella, čímž se posílila nezávislost centrální banky.
V korporátním sektoru zaujala zpráva o čínském výrobci elektromobilů BYD, který poprvé v historii překonal Teslu v evropském prodeji bateriových vozidel. Podle údajů agentury JATO Dynamics BYD v dubnu registrovala 7 231 vozidel oproti 7 165 vozidlům od Tesly. Tento vývoj je považován za symbolický zlom na evropském trhu, neboť Tesla si držela vedoucí pozici po řadu let. Překonání Tesly navíc přišlo i přes vysoká dovozní cla, která EU uvalila na čínské elektromobily.
Na komoditních trzích se pozornost soustředila na pokles cen ropy, které míří k prvnímu týdennímu poklesu po třech týdnech růstu. Brent i WTI oslabily v pátek o 0,1 % a celkově za týden ztratily kolem 2 %. Důvodem je obnovený tlak na nabídku a spekulace, že OPEC+ by na svém nadcházejícím jednání mohl rozhodnout o zvýšení těžby – možná až o 411 000 barelů denně v červenci. Tato možnost by mohla dále stlačit ceny suroviny, zejména pokud se zlepší i vyhlídky na dohodu mezi USA a Íránem, která by otevřela cestu pro návrat íránské ropy na světové trhy.
Celkově tedy trhy balancují mezi fiskální nejistotou, geopolitickými vlivy a proměnlivou politikou centrální banky. I když některé komentáře z Fedu naznačují možnou úlevu ve formě snížení sazeb, hospodářská a politická rizika zůstávají výrazná a pravděpodobně budou i nadále tlačit na výkonnost trhů.
