Začátek tohoto týdne přinesl kryptoměnovým investorům další vlnu nejistoty. Cena bitcoinu, největší digitální měny světa, v pondělí ráno poklesla o 2,3 % na přibližně 102 408 USD. Zatímco v neděli večer ještě vystřelila nad 106 500 dolarů, zisky byly rychle ztraceny. Spolu s bitcoinem výrazně oslabily i menší kryptoměny, jako jsou Ether, XRP a Solana, které zaznamenaly pokles v rozmezí 4 až 7 %. Tyto pohyby přicházejí v období, kdy celý kryptoměnový sektor netrpělivě očekává rozhodnutí amerického Kongresu o nové legislativě, která může zásadně ovlivnit budoucnost digitálních aktiv ve Spojených státech.
Podle serveru CoinDesk se bitcoin stále nachází v širším vzestupném trendu, i když aktuální propad může u méně zkušených investorů vyvolat obavy. Od začátku roku se totiž bitcoin pohybuje v těsné blízkosti svého historického maxima 109 224,74 USD, kterého dosáhl 20. ledna. Navzdory pondělnímu poklesu se tedy stále drží poměrně vysoko, což naznačuje, že zájem o kryptoměny přetrvává. Krátkodobé výkyvy ovšem poukazují na křehkost důvěry investorů, kteří pečlivě sledují nejen vývoj trhu, ale i legislativní prostředí.
Jedním z hlavních důvodů aktuální volatility je krok ratingové agentury Moody’s, která v pátek snížila rating amerického státního dluhu z nejvyšší možné úrovně AAA. Tento krok signalizuje rostoucí obavy o stabilitu veřejných financí v USA a zároveň působí jako impuls pro spekulace investorů. Právě ty zřejmě přispěly k víkendovému výkyvu ceny bitcoinu – prudkému růstu a následnému rychlému poklesu. Zatím není jasné, co přesně spustilo tento pohyb, ale experti se shodují, že v prostředí zvýšené nejistoty bývají trhy náchylné k náhlým a ostrým reakcím.
Do centra pozornosti se však dostává i GENIUS Act – navrhovaný zákon, o kterém by měl americký Senát hlasovat už tento týden. Tento zákon by mohl být prvním skutečně významným legislativním rámcem pro stablecoiny, tedy digitální měny vázané na hodnotu tradiční měny (například amerického dolaru). Pokud by prošel, znamenalo by to zásadní změnu pro společnosti vydávající mince jako Tether nebo USDC, které by musely dodržovat přísnější pravidla.
Zákon by například vyžadoval, aby emitenti stablecoinů drželi rezervy v likvidních aktivech – jako jsou státní dluhopisy nebo hotovost – čímž by se snížilo riziko náhlého kolapsu těchto měn. Dále by podléhali kontrolám proti praní špinavých peněz a financování terorismu, což je požadavek, který regulační orgány dlouhodobě prosazují. Z právního hlediska by se tím vytvořil rámec, jenž by mohl posílit důvěru veřejnosti a institucionálních investorů v kryptoměnový trh.
Očekávání investorů jsou proto smíšená. Na jedné straně může být přijetí regulace pozitivním signálem, který trh stabilizuje a přiláká nový kapitál. Na druhé straně však každý zásah do decentralizovaného prostoru, který kryptoměny reprezentují, budí přirozený odpor části komunity. Tento střet mezi snahou o legitimitu a touhou po svobodě bez státního dohledu je typický pro celý vývoj kryptoměnového sektoru v posledních deseti letech.
S přihlédnutím k současnému dění se dá říci, že tento týden bude pro kryptoměny skutečně klíčový. Pokud Senát zákon schválí, otevře se cesta k větší institucionální akceptaci digitálních aktiv. Pokud však návrh narazí na odpor, může to vyslat negativní signál a způsobit další otřesy na trhu. V každém případě platí, že kryptoměny nejsou jen otázkou technologie nebo spekulace – čím dál více jsou součástí geopolitického a ekonomického dění, a jejich vývoj bude nadále formován nejen trhem, ale i politikou.
