Americké akciové trhy zakončily uplynulý týden mírným růstem, který uzavřel celkově pozitivní sérii dní na Wall Street. Investory povzbudila především nová obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Čínou, ale také uklidňující údaje o inflaci, které naznačují, že americká centrální banka by mohla letos přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Indexy Dow Jones, S&P 500 i Nasdaq tak v pátek přidaly několik desetin procenta a završily týden s výraznými zisky.
Páteční obchodování bylo sice umírněné, ale v kontextu celého týdne jde o jasný posun směrem k optimismu. V 10:27 ET vzrostl index Dow Jones o 52 bodů, což odpovídá 0,1% růstu. Index S&P 500 posílil o 12 bodů (0,2 %) a technologicky orientovaný Nasdaq Composite přidal 45 bodů (0,25 %). Před pátečním otevřením byl týdenní nárůst u indexu S&P 500 již 4,5 %, u Dow Jonesu 2,6 % a u Nasdaq přes 6 %. Hlavním katalyzátorem pozitivního vývoje byla dohoda mezi Washingtonem a Pekingem, která stanovila 90denní odklad zavedení celních opatření. Tento krok ulevil investorům, kteří se obávali eskalace obchodní války a jejího negativního dopadu na globální ekonomiku.
Tato dohoda měla dopad i na výhled ekonomického růstu v USA. Banka Barclays, která dosud očekávala recesi, nyní revidovala své prognózy směrem nahoru. Podle nové předpovědi by americká ekonomika měla letos růst tempem 0,5 %, zatímco ještě nedávno banka počítala s poklesem o 0,3 %. Pro příští rok odhaduje růst 1,6 %, což je rovněž mírné zlepšení oproti předchozímu odhadu 1,5 %. Tyto údaje naznačují, že stabilizace obchodních vztahů může přispět k celkovému oživení hospodářské aktivity.
Na druhé straně však čtvrteční data ukázala i slabší místa americké ekonomiky. Maloobchodní tržby byly nižší, než se čekalo, a také výrobní ceny v dubnu překvapivě poklesly. Údaje o indexu cen výrobců (PPI) navazují na předchozí mírný růst spotřebitelských cen a společně posílily očekávání, že americký Fed letos přistoupí ke snížení sazeb, možná až dvakrát. Trh tak zůstává v napětí, kdy a jak agresivně se centrální banka rozhodne jednat.
Nejnovější průzkum Michiganské univerzity však přinesl smíšené signály. Spotřebitelský sentiment za květen dosáhl hodnoty pouze 50,8 bodu, zatímco trh očekával 53,4. Oproti dubnovým 52,2 bodům jde o další pokles a celkově se od ledna snížil sentiment téměř o 30 %. Nepříznivý je také vývoj očekávané inflace: pro příští rok respondenti očekávají inflaci 7,3 %, což je více než dříve očekávaných 6,5 %, a také dlouhodobá inflační očekávání (na 5–10 let) vzrostla na 4,6 % oproti očekávání 4,4 %.
V korporátním sektoru došlo ke smíšeným výsledkům. Akcie společnosti Applied Materials oslabily poté, co firma zveřejnila nižší tržby ze své hlavní polovodičové divize. Ta vygenerovala 5,26 miliardy dolarů, zatímco trh čekal 5,32 miliardy. Zklamání z tržeb tak investory přimělo k vybírání zisků, přestože šlo jen o mírné odchylky.
Naopak akcie společnosti Vistra Energy zaznamenaly růst po oznámení akvizice aktiv v oblasti zemního plynu v hodnotě 1,9 miliardy USD. Tato investice je pravděpodobně spojena s rostoucí poptávkou po elektřině ze strany datových center, která jsou základem rozvoje umělé inteligence. Energetické společnosti tak začínají sehrávat klíčovou roli v technologickém ekosystému.
Společnost Take-Two Interactive, známá díky herní sérii Grand Theft Auto, zklamala investory snížením roční prognózy objednávek. Zpoždění vydání očekávaného dílu GTA VI vedlo k poklesu akcií, což naznačuje, jak silně je tržní hodnota společnosti svázána s touto konkrétní značkou. Naopak fúze mezi společnostmi Charter Communications a Cox Communications, která ocení Cox na 34,5 miliardy dolarů, přispěla k mírnému růstu akcií obou subjektů a naznačuje konsolidaci v odvětví kabelových a telekomunikačních služeb.
Ropa rovněž zakončila týden pozitivně. Futures na ropu Brent i West Texas Intermediate se v pátek obchodovaly s mírným ziskem kolem 0,1 %, přičemž celý týdenní růst přesáhl 1 %. Dohoda mezi USA a Čínou opět hrála hlavní roli, protože obě země patří mezi největší spotřebitele ropy na světě. Ceny ropy ale brzdí očekávání dohody s Íránem ohledně jaderného programu, která by mohla vést k uvolnění íránské ropy na světové trhy a zvýšit nabídku.
