Ceny ropy pokračují ve výrazném poklesu, když se trh začal připravovat na možnost obnovení íránského vývozu v souvislosti s potenciální jadernou dohodou mezi Spojenými státy a Íránem. Tento vývoj přichází jen krátce poté, co americký prezident Donald Trump překvapivě oznámil, že Teherán „souhlasil s podmínkami“, a že dohoda by mohla být blízko. Ačkoli neposkytl žádné konkrétní detaily, investoři reagovali prudce.
Cena ropy Brent se během čtvrtečního obchodování propadla pod 64 dolarů za barel a ztratila až 3,7 %. Tento pokles znamenal druhý výrazný propad v řadě a je součástí širšího trendu, který se nese ve znamení silné volatility a nejistoty v oblasti globální ropné rovnováhy. O něco dříve trh reagoval i na zprávu televizní stanice NBC, podle které Írán vyjádřil ochotu zaručit, že nebude usilovat o jaderné zbraně, výměnou za zmírnění ekonomických sankcí. Tento postoj přitom není nový – Teherán jej dlouhodobě zastává – ale načasování a současná geopolitická situace mu dávají novou váhu.
Podle Arneho Lohmanna Rasmussena, hlavního analytika společnosti A/S Global Risk Management, „se během méně než 24 hodin změnila nálada trhu z obav z nových sankcí na spekulace o diplomatickém průlomu“. Pokud k dohodě skutečně dojde, očekává se, že Írán velmi rychle obnoví export ropy, což by mohlo v kombinaci s dalším plánovaným zvyšováním produkce ze strany OPEC+ způsobit výrazný převis nabídky nad poptávkou již ve druhé polovině roku.
Tyto obavy umocňuje i zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), která ve svém posledním výhledu varovala, že globální poptávka po ropě zpomaluje. Důvodem je především nejistota v oblasti světového obchodu, která snižuje aktivitu v klíčových průmyslových odvětvích a logistikách. Obavy z nižší poptávky tak přicházejí v nejméně vhodnou chvíli – právě ve chvíli, kdy by nabídka mohla prudce stoupnout.
Čtvrteční výprodej navazuje na období silné volatility. Začátkem měsíce se ropa propadla na čtyřletá minima, když vrcholily obchodní spory mezi světovými mocnostmi. Poté přišlo oznámení o příměří v obchodní válce mezi USA a Čínou, což vedlo k výraznému čtyřdennímu růstu cen ropy – největšímu od října. Optimismus ale nevydržel dlouho. Zatímco akciové trhy se částečně stabilizovaly, ropa ztratila veškeré své krátkodobé zisky a nadále klesá.
V meziročním srovnání ropa klesla o více než 14 %, což z ní činí jeden z nejslabších komoditních titulů v letošním roce. Američtí producenti již dříve uvedli, že neočekávají výraznější změnu cen do konce roku, což zřejmě odráží jak nabídku, tak i stagnující poptávku. Pokud by se přidaly ještě nové toky z Íránu, svět by mohl čelit nadbytku ropy, který by znovu zatížil zisky ropných firem a otestoval limity cenové stability.
Tento vývoj komplikuje i situaci uvnitř samotné skupiny OPEC+, kde v posledních měsících narůstaly třenice. Někteří členové opakovaně překračovali dohodnuté výrobní kvóty, a nyní se ostatní producenti rozhodli reagovat zvýšením těžby s cílem „potrestat“ neukázněné partnery. Výsledkem je, že barely ropy přibývají na trhu rychleji, než bylo očekáváno, a tržní rovnováha se znovu posouvá směrem k převisu nabídky.
Dopady tohoto vývoje jsou patrné i na širších trzích, kde rally způsobená dočasným uklidněním obchodního napětí mezi USA a Čínou pomalu ztrácí dech. Akciové indexy v Evropě i v USA ustoupily, zatímco investoři přehodnocují rizika spojená s globálním růstem. Ropa, jako citlivý indikátor makroekonomického sentimentu, tak opět potvrzuje, že globální důvěra v trhy je stále křehká.
Zda skutečně dojde k dohodě mezi Washingtonem a Teheránem, zůstává nejasné. Pokud však jednání postoupí a sankce budou zmírněny, trh s ropou může během několika týdnů čelit dalšímu tlaku. Pro investory to znamená jediné – připravit se na další období cenové nejistoty a zvýšené volatility.
