Očekávalo se, že Bitcoin v pondělí ráno prudce posílí, a to zejména díky pozitivní náladě na trzích vyvolané dohodou mezi Spojenými státy a Čínou o dočasném snížení cel. Tento krok vnímali analytici i investoři jako významnou deeskalaci dlouhotrvajících obchodních třenic, které otřásaly globálním hospodářstvím. Navzdory tomuto pozitivnímu impulsu se ale Bitcoin po krátkém růstu rychle propadl zpět, čímž překvapil řadu investorů i komentátorů.
Podle údajů serveru CoinDesk se cena Bitcoinu krátce po otevření asijských trhů vyšplhala až na 105 500 dolarů, jen aby se následně propadla zpět k 103 876 dolarům, což znamená pokles o 0,7 % za posledních 24 hodin. Tato volatilita kontrastuje s vývojem u některých alternativních kryptoměn – například Ether vzrostl o 1,4 %, Solana o 0,8 % a XRP si dokonce připsala 7,6 %.
Tento vývoj naznačuje, že zatímco širší kryptoměnový trh na zprávy zareagoval optimisticky, Bitcoin jako lídr trhu zareagoval zdrženlivěji. Ačkoliv zaznamenal okamžitý růst v reakci na oznámení ministra financí Scotta Bessenta, že cla na čínský dovoz budou na 90 dní snížena ze 145 % na 30 %, trh následně rychle přešel do režimu vybírání zisků. To může být signálem, že obchodníci jsou i nadále opatrní a vnímají současné cenové úrovně jako prostor pro realizaci krátkodobých zisků.
V posledních sedmi dnech Bitcoin posílil přibližně o 10 %, zatímco Ether zaznamenal ještě výraznější růst – více než 40 %. To ukazuje, že širší kryptoměnový trh byl podporován pozitivním sentimentem, především díky víře, že globální geopolitické napětí se zmírňuje. Nicméně právě Bitcoin, který má často status „digitálního zlata“, se v takových chvílích může chovat odlišně – místo toho, aby rostl ruku v ruce s ostatními rizikovými aktivy, může reagovat s časovým zpožděním nebo i opačně.
Tento rozdíl může být způsoben tím, že Bitcoin je v současnosti blízko svému historickému maximu, které se pohybuje kolem 109 000 dolarů. Jakmile se trh přiblíží k takové psychologicky důležité úrovni, roste i pravděpodobnost korekce. Obchodníci jsou obvykle obezřetní, protože vědí, že trh potřebuje silnější fundamenty, aby se přehoupl přes takto výrazný milník. Navíc existuje obava, že by jakékoli nečekané prohlášení Donalda Trumpa – který je známý svými nečekanými obraty v mezinárodní politice – mohlo snadno zvrátit současnou pozitivní náladu.
Zatímco akciové trhy reagovaly na dohodu výrazněji – například futures na index S&P 500 vyskočily o 3 % –, kryptotrhy si zachovaly smíšený přístup. Je tedy zřejmé, že i přes vnější pozitivní impulsy existují faktory, které omezují ochotu investorů agresivně navyšovat pozice v Bitcoinu. Mezi tyto faktory patří i vysoké realizované zisky z posledních měsíců – za posledních 30 dní vzrostl Bitcoin o téměř 25 %, což zvyšuje pravděpodobnost krátkodobé korekce.
Dále je třeba zmínit, že trhy zůstávají velmi citlivé na makroekonomické signály a další vývoj obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Snížení cel je sice pozitivním krokem, ale pokud bude skutečně trvat jen 90 dní, investoři se budou ptát, co bude následovat. Pokud se dohoda neprodlouží, mohlo by dojít k opětovnému zvýšení napětí, což by mělo přímý dopad nejen na akciové trhy, ale i na kryptoměny.
Z pohledu technické analýzy pak Bitcoin čelí významnému rezistenčnímu pásmu kolem 106 000 až 109 000 dolarů. Bez nového impulsu – ať už makroekonomického, institucionálního nebo technologického – může být obtížné tuto úroveň překonat. Naopak jakýkoli náznak nejistoty by mohl vyvolat vlnu výprodejů.
Celkově lze říci, že reakce Bitcoinu na dohodu mezi USA a Čínou ukazuje, jak komplexní a zároveň citlivý trh s kryptoměnami v současnosti je. Zatímco běžní investoři mohou sledovat titulky a čekat „to the moon“ efekt, trh sám už zohledňuje rizika, opatrnost a krátkodobé motivace obchodníků. A právě proto další historické maximum nemusí přijít tak snadno, jak se na první pohled zdá.
