Evropské akcie v úterý zůstaly téměř beze změny, přičemž investoři hodnotili nové firemní výsledky, napjatě sledovali vývoj obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou a čekali na nadcházející rozhodnutí americké centrální banky (Fed) ohledně měnové politiky. Kombinace makroekonomických dat, geopolitické nejistoty a tlaku ze strany celních opatření vytváří komplexní prostředí, ve kterém se evropské burzy pohybují velmi opatrně.
Panevropský index STOXX 600 se v 7:11 GMT držel na hodnotě 537,35 bodu, což znamená, že nezaznamenal výraznější změnu. Ostatní hlavní regionální indexy se pohybovaly smíšeně – německý DAX mírně oslabil, zatímco britský FTSE 100 lehce posílil. Obchodování je však celkově utlumené, protože trh čeká na nové impulzy, které by mohly přinést směr.
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují náladu investorů, je obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Minulý týden Čína oznámila, že zvažuje nabídku Washingtonu na zahájení jednání o clech. Toto oznámení sice krátkodobě podpořilo optimismus, ale jeho efekt rychle vyprchal, neboť chybí jakékoli konkrétní detaily o případné dohodě. Situaci navíc komplikovalo oznámení Donalda Trumpa z posledních dnů – nejprve zavedl 100% clo na filmy vyrobené mimo USA a následně prohlásil, že v příštích dvou týdnech hodlá zavést cla na farmaceutické výrobky.
Tato opatření mohou mít vážné dopady na evropský průmysl, zejména v sektorech, které jsou výrazně exportně orientované a citlivé na mezinárodní obchodní politiku. Zatímco trh vyčkává na více informací, roste nervozita ohledně toho, zda se obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa opět rozhoří naplno. Investoři si dobře pamatují dopady předchozích kol cel a nyní pečlivě sledují každý krok obou vlád.
V tomto kontextu nabývá na významu středeční rozhodnutí amerického Fedu o úrokových sazbách. Očekává se, že centrální banka ponechá sazby beze změny, ale investoři budou pečlivě analyzovat komentáře předsedy Jeromea Powella a dalších představitelů k možnému dopadu nových celních opatření na americkou ekonomiku a tím i na globální růst. Pokud Fed naznačí zvýšenou opatrnost kvůli obchodním rizikům, mohlo by to ovlivnit nejen americké, ale i evropské akcie.
V Evropě se investoři zaměřují také na makroekonomická data, konkrétně na indexy nákupních manažerů (PMI) za duben pro hlavní ekonomiky – Francii, Německo, Spojené království a celou eurozónu. Tyto údaje slouží jako včasný ukazatel ekonomické aktivity a jejich výsledky mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně hospodářského vývoje ve druhém čtvrtletí.
Na úrovni jednotlivých společností se dnes objevily významné pohyby. Akcie Vestas, dánského výrobce větrných turbín, vystřelily o 5 % vzhůru poté, co společnost překvapivě oznámila provozní zisk za první čtvrtletí, a to navzdory náročným tržním podmínkám v sektoru obnovitelných zdrojů. Tento výsledek pozitivně překvapil trh, který očekával ztrátu.
Naopak společnost Philips zaznamenala pokles o 1,4 %, když nizozemská firma zabývající se zdravotnickými technologiemi snížila svůj výhled ziskové marže pro rok 2025. Jako hlavní důvod uvedla přetrvávající tlak ze strany amerických cel, které zvyšují náklady a snižují marže. I přes snahu o optimalizaci nákladů tak firma musela revidovat své cíle, což investoři nevzali pozitivně.
Solidní výsledky oznámila společnost Continental, německý výrobce automobilových dílů, jehož akcie vzrostly o 2,8 %. Firma překonala očekávání trhu a potvrdila stabilní poptávku v automobilovém sektoru, i když přiznala, že nejistota v oblasti dodavatelských řetězců a nákladů zůstává vysoká.
Z pohledu investorů se tak v Evropě odehrává napínavé období, ve kterém se klíčové tržní faktory prolínají: firemní výsledky přinášejí směs pozitivních i negativních překvapení, zatímco obchodní politika USA může v příštích týdnech zásadně ovlivnit vývoj evropských burz. Do toho vstupuje měnová politika, jejíž další směřování bude vycházet nejen z inflace a zaměstnanosti, ale čím dál častěji i z geopolitických rizik a globálního obchodu.
