Evropské akciové trhy zahájily nový týden poklesem, když se investoři zaměřili na napjaté očekávání kolem vývoje obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, klíčová rozhodnutí americké centrální banky a zveřejnění významných firemních výsledků. V pondělí ráno se panevropský index STOXX 600 snížil o 0,1 %, což signalizovalo lehce negativní náladu na trzích, přestože většina regionálních indexů se obchodovala s mírným růstem. Výjimku představovala Francie, kde hlavní index poklesl o 0,3 %, a to zejména kvůli oslabení akcií některých velkých průmyslových společností.
Investoři v Evropě i jinde ve světě stále zvažují důsledky obchodních jednání mezi USA a Čínou, jejichž vyústění může mít zásadní dopad na globální obchodní řetězce i vývoj ekonomik v eurozóně. V televizním rozhovoru, který byl odvysílán v neděli, americký prezident Donald Trump zopakoval svou výzvu ke snížení úrokových sazeb a předsedu Fedu Jeroma Powella označil za „tuhého“. Ujistil ale, že se jej nepokusí odvolat. Tato slova přidala další vrstvu nejistoty ohledně budoucí měnové politiky ve Spojených státech, která má přímý dopad i na evropské trhy, zejména pokud jde o měnové kurzy, úvěrové podmínky a likviditu.
Zároveň Trump uvedl, že Spojené státy v současnosti vedou obchodní rozhovory s řadou zemí, včetně Číny, a jeho hlavním cílem je zajistit spravedlivou obchodní dohodu. Tento výrok navázal na mírně pozitivní signály z minulého týdne, kdy Čína naznačila ochotu pokračovat v dialogu. Tyto informace přinesly investorům naději, že obchodní napětí by se mohlo zmírnit, a v předchozích dnech podpořily růst akciových trhů po celém světě.
Nicméně pondělní vývoj ukázal, že se investoři nacházejí ve fázi opatrného vyčkávání. Klíčovým momentem týdne bude středeční zasedání americké centrální banky (Fed), od něhož se všeobecně očekává, že ponechá úrokové sazby beze změny. Důvodem je i nedávná silná zpráva o růstu mezd v březnu, která signalizovala robustní trh práce a zvyšuje argumenty pro setrvání Fedu v současné pozici. Avšak trhy budou velmi citlivě sledovat doprovodné komentáře šéfa Fedu a případné náznaky změny výhledu měnové politiky.
Vedle makroekonomických faktorů hrály v pondělí roli i individuální firemní zprávy, které ovlivnily pohyb některých akcií na evropských burzách. Výrazný pokles zaznamenaly akcie ropné společnosti Shell, které oslabily o 2,8 % poté, co se objevily zprávy, že společnost zvažuje ve spolupráci s poradci možnou akvizici konkurenční BP. Tato informace sice potvrzuje ambice Shellu rozšiřovat svůj byznys, ale zároveň vyvolala obavy investorů ohledně možného finančního zatížení v případě velké transakce.
Naopak pozitivní vývoj zaznamenal dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk, jehož akcie vzrostly o 1,1 %. Společnost oznámila, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) přijal její žádost o uvedení na trh perorální verze léku na hubnutí Wegovy. Rozhodnutí by mělo padnout ve čtvrtém čtvrtletí, a pokud bude pozitivní, mohlo by otevřít nové tržní příležitosti v USA.
Výrazný růst zaznamenala také rakouská banka Erste Group, jejíž akcie vyskočily o 5,8 %. Firma oznámila, že po dohodě se španělskou Banco Santander získala 49% podíl v Santander Bank Polska a 50% podíl v Santander TFI. Tato akvizice posiluje pozici Erste Group v regionu střední a východní Evropy a investoři tento krok ocenili jako strategicky výhodný.
V pondělí zůstaly londýnské trhy zavřené kvůli státnímu svátku, což snížilo celkovou aktivitu na trhu. Nižší objemy obchodování se tak spojily s vyčkávacím postojem investorů, kteří sledují vývoj obchodních jednání i očekávané ekonomické signály.
Celkově se tedy evropské akciové trhy v pondělí pohybovaly v omezeném rozpětí, přičemž na jejich vývoj měla vliv kombinace globálních i lokálních faktorů. Investoři zůstávají opatrní a čekají na jasnější signály, které by mohly určit další směr – zejména pokud jde o další vývoj celních tarifů, měnovou politiku v USA a kondici klíčových evropských firem.
