Světové ceny ropy v úterý oslabily poté, co se zvýšily obavy z dopadů pokračující obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři stále více zpochybňují sílu budoucí poptávky po ropě, protože eskalace celních opatření mezi dvěma největšími světovými ekonomikami začíná vykazovat konkrétní dopady na globální růst.
Kontrakty na ropu Brent s dodáním v nejbližším měsíci klesly do 8:24 GMT o 59 centů, tedy o 0,9 %, a obchodovaly se za 65,27 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztratila 49 centů, tedy 0,8 %, a její cena dosáhla 61,56 dolaru za barel. Tento vývoj znamená pokračování poklesového trendu, který začal už začátkem týdne v návaznosti na zprávy o možném zpomalení globální poptávky po surovinách.
Tamas Varga, analytik společnosti PVM Oil Associates, uvedl, že se trhy obávají negativních důsledků vleklých obchodních jednání mezi Washingtonem a Pekingem. „Protahující se jednání mezi Čínou a USA o obchodu opět zvyšují míru znepokojení ohledně vyhlídek růstu ekonomiky a poptávky,“ řekl Varga. Tržní náladu tak podle něj ovlivňuje především nejistota kolem dalšího vývoje americké obchodní politiky a čínské reakce na protekcionistická opatření.
Podle aktuálního průzkumu agentury Reuters se většina oslovených ekonomů domnívá, že celní politika prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnuje zavedení cel na většinu dovozu do USA, představuje jedno z největších rizik pro globální ekonomiku v roce 2025. Obava z možné recese, vyvolané narušením mezinárodních dodavatelských řetězců a oslabením spotřebitelské i průmyslové poptávky, se začíná promítat i do cen komodit, včetně ropy.
Čína, na kterou dopadla celní opatření nejtvrdším způsobem, reagovala protiopatřeními a zavedla vlastní cla na dovoz z USA. Tato spirála odvetných kroků přispěla k celkovému ochlazení obchodních vztahů a vedla ke korekci cen ropy, které byly v předchozích měsících podporovány očekáváním silného ekonomického růstu.
Změnu nálady na trhu ilustruje i rozhodnutí investiční banky Barclays, která v pondělí snížila svou prognózu průměrné ceny ropy Brent pro rok 2025 o čtyři dolary – na 70 dolarů za barel. Mezi hlavní důvody uvedla zvýšené napětí v mezinárodním obchodě a zrychlené tempo růstu nabídky ze strany skupiny OPEC+, která sdružuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.
Kromě geopolitických faktorů přispěly k poklesu cen i technické problémy. V pondělí totiž došlo na Pyrenejském poloostrově k rozsáhlému výpadku elektrické energie, který dočasně přerušil provoz některých rafinerií ve Španělsku a Portugalsku. I když provozovatel přenosové soustavy Red Electrica oznámil, že dodávky byly během úterního rána obnoveny na více než 99 % území, incident přispěl k nervozitě na trhu.
Mezitím se v rámci aliance OPEC+ vedou diskuse o možném navýšení těžby ropy. Podle informací agentury Reuters by několik členů skupiny mohlo už v červnu navrhnout zvýšení produkčních kvót druhý měsíc po sobě. Tento krok je motivován jednak snahou předejít cenovým výkyvům, jednak potřebou reagovat na aktuální přebytek nabídky, který činí podle odhadů přibližně 1 milion barelů denně.
Další důležitou proměnnou pro trh s ropou jsou zásoby ve Spojených státech. Podle předběžného průzkumu Reuters mezi analytiky se očekává, že se v týdnu končícím 15. dubna zásoby ropy v USA zvýšily přibližně o 500 000 barelů. Přesná data by měla být k dispozici v úterý večer, kdy je zveřejní Americký ropný institut (API). Oficiální vládní statistiky pak budou následovat ve středu.
Současný pokles cen tak není výsledkem jediné události, ale kombinace geopolitických nejistot, technických výpadků, změn v produkční strategii a očekávaného růstu zásob. Ropa tak zůstává silně volatilním aktivem, jehož cena bude i nadále citlivě reagovat na zprávy z oblasti mezinárodního obchodu, těžebních plánů OPEC+ a ekonomických indikátorů ze Spojených států i Číny.
