Intel, tradiční lídr v oblasti výroby procesorů pro osobní počítače a servery, čelí pokračující existenční krizi.
Přestože jeho výsledky za první čtvrtletí překonaly skromná očekávání analytiků, výhled společnosti zůstává nepříznivý. Tržby meziročně stagnovaly na 12,7 miliardy dolarů, což bylo o 390 milionů více, než se očekávalo. Upravený zisk na akcii se snížil o 28 % na 0,13 dolaru, ale i přesto překonal konsenzus odhadů.
Při pohledu do budoucna však Intel predikuje meziroční pokles tržeb o 3 % až 13 % v druhém čtvrtletí, což je výrazně horší než očekávání trhu, které předpokládalo stagnaci. Společnost také očekává, že její upravený zisk na akcii bude nulový, což opět zaostává za předpověďmi analytiků, kteří odhadovali 0,07 dolaru.
Tyto výsledky potvrzují, že snahy o obrat zatím nepřinášejí okamžité zlepšení a že Intel nadále čelí vážným strukturálním problémům, zejména v konkurenci s dynamickým rivalem AMD, který mu v posledních letech systematicky ukrajuje tržní podíl.
Proč Intel ztrácí svou dřívější dominanci
Historicky byl Intel dominantním hráčem na trhu procesorů x86. Ještě v roce 2016 držel podíl přes 82 %, zatímco konkurenční AMD měl jen 17,5 %. Tento poměr se však dramaticky změnil: podle dat společnosti PassMark Software dnes Intel drží 58,2 % trhu, zatímco AMD již dosáhl 40,3 %.
Hlavním důvodem tohoto obratu bylo, že Intel zaostal ve vývoji pokročilých výrobních technologií. Zatímco AMD si zajistilo výrobu u nejmodernějších továren společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), Intel se potýkal se zpožděními, problémy ve výrobě a častými změnami ve vedení. Výsledkem bylo, že AMD dokázalo nabídnout čipy, které byly menší, levnější a energeticky efektivnější než procesory Intelu.
Navíc Intel zcela propásl příležitost na trhu mobilních čipů, kde dominují řešení založená na architektuře ARM. Nezvládl také včas zachytit boom v oblasti čipů pro umělou inteligenci, kde dnes hrají klíčovou roli grafické procesory od Nvidie. Dále se Intel zamotal do příliš mnoha nepovedených akvizic, které nakonec musel prodávat se ztrátou.
Celkově tak roční tržby společnosti poklesly ze 55,87 miliardy dolarů v roce 2014 na 54,23 miliardy v roce 2024. Zatímco index S&P 500 za posledních 10 let vzrostl o 160 %, akcie Intelu ztratily 34 %. Akcie AMD naproti tomu zaznamenaly raketový růst o 3 950 %, přičemž jejich úspěch je do velké míry připisován efektivnímu vedení Lisy Su.
Nová strategie pod vedením Lip-Bu Tana
Naděje na obrat v Intelu nyní spočívají v novém generálním řediteli Lip-Bu Tanovi, který nastoupil do funkce v březnu 2025. Někteří analytici původně spekulovali, že by Intel mohl následovat strategii AMD a stát se tzv. „fabless“ společností, tedy výrobcem bez vlastních továren, nebo dokonce prodat své výrobní kapacity společnosti TSMC. Tan však tyto spekulace odmítl.
Místo toho se rozhodl, že Intel bude nadále investovat do vlastní výroby, zlepší své technologické schopnosti a zaměří se na vývoj čipů s integrovanými funkcemi umělé inteligence. Ve svém projevu k výsledkům za první čtvrtletí Tan zdůraznil, že společnost plánuje zefektivnění provozu, prodej vedlejších aktiv (například výrobce programovatelných čipů Altera) a pokračující investice do výroby nových čipů.
Jedním z klíčových projektů je výroba procesorů Panther Lake na 18A technologii, která by měla být zahájena koncem roku 2025. Intel zároveň připravuje nové serverové čipy Granite Rapids Xeon 6, které mají pomoci vylepšit jeho pozici na trhu datových center.
Avšak i přes tyto snahy zůstávají krátkodobé vyhlídky problematické. Intel plánuje výrazné propouštění – podle dostupných zpráv až 20 % zaměstnanců – a outsourcing části výroby nových 2nm čipů Nova Lake k TSMC. Tento krok ukazuje na omezené kapacity vlastní výroby a pokračující závislost na externích partnerech.
Intel čelí tvrdým překážkám v boji o budoucnost
Kromě technologických výzev musí Intel zvládnout i nepříznivé makroekonomické a geopolitické faktory. Trumpova administrativa zpřísňuje cla a vývozní restrikce, což ovlivňuje i polovodičový průmysl. Ohrožena je také budoucnost státní podpory v rámci CHIPS Act, jehož dotace mají klíčový význam pro domácí výrobu čipů.
V této situaci musí Intel čelit silné konkurenci nejen ze strany AMD, ale i TSMC, která posiluje svou dominanci v oblasti pokročilé výroby polovodičů. Tlak konkurence je enormní a bude velmi obtížné se mu ubránit bez zásadní změny strategie a rychlé realizace nových projektů.
Není přitom jisté, zda nová generace produktů a plánované úspory budou stačit na to, aby Intel dokázal zastavit svůj propad a začal opět konkurovat AMD v segmentu procesorů x86. Situaci navíc komplikuje fakt, že AMD má momentálně ve svém vedení stabilitu a vize, zatímco Intel za poslední dekádu vystřídal čtyři různé generální ředitele.
Dnešní pozice Intelu ukazuje, jak rychle může kdysi dominantní hráč v technologickém sektoru ztratit svůj náskok. I když nové vedení přináší určitou naději na obrat, realita je taková, že proti Intelu stojí silnější konkurence, geopolitické nejistoty a vnitřní problémy, které nelze vyřešit přes noc.
Budoucnost ukáže, zda Lip-Bu Tan dokáže nastartovat hlubokou restrukturalizaci a návrat ke konkurenceschopnosti. Prozatím se ale zdá, že Intel čeká ještě dlouhá cesta, aby znovu získal důvěru trhu a dokázal čelit silnějším hráčům jako je AMD.
