Obchodní války a celní politika Spojených států se v posledních letech staly stálým zdrojem nejistoty pro globální trhy. A i když se může zdát, že bezprostřední panika po oznámení prezidenta Donalda Trumpa z 2. dubna poněkud opadla, pod povrchem přetrvává hluboké napětí. Mnoho investorů si klade otázku, zda jejich oblíbené akcie skutečně zůstávají mimo dosah negativních dopadů.
Druhý týden po zavedení tzv. „recipročních“ cel skončil bez konkrétního pokroku. Přestože některé z nejtvrdších celních sazeb byly pozastaveny nejméně do července, stále neexistují jasné výsledky probíhajících jednání. Bílý dům tvrdí, že Trumpova administrativa jedná se zhruba 15 státy, včetně Japonska, ale konkrétní detaily, harmonogram či struktura těchto dohod zůstávají neznámé.
„Zatím nemáme žádný výsledek těchto jednání,“ říká Scott Welch, investiční ředitel společnosti Certuity. „Víme jen, že se údajně blížíme k podpisu, ale zatím nebylo zveřejněno nic závazného.“
Tato nejistota má dopad nejen na globální indexy, ale především na jednotlivé akcie – a právě to dělá situaci obzvláště komplikovanou. Investoři totiž netuší, které konkrétní společnosti budou součástí budoucích dohod, a které naopak pocítí negativní důsledky cel. Záleží přitom nejen na zemi původu, ale i na odvětví, výrobních řetězcích a exportní závislosti.
Tento problém naplno vyplaval na povrch minulý týden, kdy technologický gigant Nvidia oznámil neočekávané náklady spojené s omezeními vývozu. Firma uvedla, že její ztráty kvůli omezením prodeje čipů H20 dosáhnou 5,5 miliardy dolarů. Trh okamžitě reagoval: akcie společnosti se ve středu propadly o 6,9 % a ve čtvrtek ztratily dalších 2,9 %, a to i navzdory nedostatku konkrétních informací o tom, zda budou čipy skutečně dlouhodobě blokovány.
Nvidia Corp. (NVDA)
„Trumpův koberec zůstává v plné síle,“ uvedla analytička Bernstein Stacy Rasgonová s narážkou na chaotickou povahu kroků administrativy, které často přicházejí bez varování a dopadají na různé části trhu naprosto nepředvídatelně.
Co činí situaci ještě složitější, je fakt, že Trumpova vyjednávací strategie často zahrnuje i oblasti, které přímo s celní politikou nesouvisejí. Jednání se tak mohou točit nejen kolem vývozu čipů, ale také třeba kolem projektu LNG terminálu na Aljašce nebo kolem sporu o vlastnictví TikToku. To znamená, že prakticky žádná firma si nemůže být jistá, zda se její jméno neobjeví v nějaké další obchodní titulce, která spustí masivní výprodej.
V době, kdy se zahraniční investoři postupně odklánějí od amerických aktiv, působí tato nejistota jako další tlak na pokles cen akcií. Lawrence McDonald, zakladatel Bear Traps Report, varuje, že přestože mohou dočasné ústupky pomoci například americkému maloobchodu, na sentiment globálních investorů to nemá pozitivní vliv. „Investoři prodávají technologické giganty, protože nevědí, co se stane zítra,“ dodává.
Vliv celních jednání se začíná naplno promítat i do výsledkové sezóny. Některé firmy se snaží rozdělit své prognózy na varianty s různými scénáři obchodního vývoje. Příkladem je United Airlines, která připravila dvě odlišné prognózy pro rok 2025. Jiné společnosti se mohou rozhodnout výhled vůbec nezveřejňovat, aby se vyhnuly případným negativním reakcím trhu. Výsledkem je stále více nejasností ohledně toho, jak budou firmy ovlivněny – a tím i větší volatilita jejich akcií.
Generální ředitel společnosti Trivariate Research Adam Parker upozornil, že obchodníci v posledních týdnech výrazněji trestají firmy, které upravují výhled směrem dolů. „Náš výzkum ukazuje, že v posledních dvou měsících byl postih za snížení zisku na akcii větší než ve 96 % případů za posledních 25 let. To je extrém,“ napsal Parker.
Jednání o clech tak přinášejí nejen rizika pro celé trhy, ale především pro konkrétní firmy, které mohou být postiženy nečekanými regulačními změnami, vývozními omezeními nebo jen pouhou zmínkou ve zprávách z Bílého domu. Investoři, kteří doufali v klidnější výsledkovou sezónu, tak zjišťují, že obchodní politika může jejich portfolio ohrozit stejně jako špatná čísla z výroby nebo inflace.
