Ceny ropy se v úterý udržely v úzkém rozpětí a zůstaly prakticky beze změny, což odráží nejisté globální prostředí, ve kterém se pozitivní i negativní faktory vzájemně vyvažují. Zatímco nové celní výjimky, o kterých hovořil americký prezident Donald Trump, a silnější čínský dovoz ropy přinášejí určitou úlevu trhům, snížení prognózy globální poptávky ze strany Mezinárodní energetické agentury (IEA) i OPEC tržní sentiment opět brzdí.
Futures na ropu Brent se v ranních hodinách (08:13 GMT) zvýšily o 7 centů, tedy o 0,1 % na 64,95 USD za barel, zatímco americká WTI rovněž přidala 7 centů a dosáhla úrovně 61,60 USD za barel. Tento minimální pohyb dokládá stav napětí, v němž se globální ropný trh aktuálně nachází. Investoři pečlivě vyhodnocují nové signály a snaží se určit směr, kterým se bude nabídka a poptávka v následujících měsících vyvíjet.
Jedním z klíčových faktorů, který v posledních dnech podpořil tržní náladu, bylo vyjádření prezidenta Trumpa, že zvažuje úpravu 25% cel na dovoz automobilů, a to nejen ze zemí jako Mexiko, ale i z dalších významných exportérů. Tento signál byl trhem vnímán jako možné uvolnění obchodního napětí, které v předchozích týdnech vyvolávalo vlny nejistoty a negativně dopadalo i na ropné trhy.
Na druhé straně však právě kvůli tomuto nejistému a proměnlivému vývoji obchodní politiky USA přistoupila OPEC poprvé od prosince ke snížení výhledu globální poptávky po ropě, což vyvolalo nové obavy o dlouhodobý růst ropných cen. Na tuto obezřetnost navázala také Mezinárodní energetická agentura (IEA), která v úterý upravila svou prognózu růstu globální poptávky po ropě směrem dolů – z původních 1,03 milionu barelů denně na 730 000 barelů denně pro letošní rok. Pro rok 2025 pak IEA očekává ještě pomalejší růst, pouze 690 000 barelů denně, přičemž jako hlavní důvod uvádí rostoucí obchodní napětí a slabší makroekonomické signály.
Jak uvedli analytici ING ve své úterní zprávě, „trh se snaží vstřebat rychle se měnící politické okolnosti, zejména v souvislosti s celními opatřeními, a zároveň sleduje pokrok v jaderných jednáních mezi USA a Íránem.“ Tato jednání jsou klíčová, protože se týkají možnosti opětovného omezení vývozu íránské ropy, což by mohlo způsobit výpadek dodávek na světové trhy a tím pádem zvýšit ceny.
Napětí kolem Íránu zvýšil i americký ministr energetiky Chris Wright, který v pátek uvedl, že Spojené státy by mohly zcela zastavit vývoz íránské ropy, pokud Teherán neustoupí v rámci svého jaderného programu. Tento vývoj by mohl zásadně narušit rovnováhu mezi globální nabídkou a poptávkou, zvláště pokud by byl spojen s dalším snížením produkce v rámci OPEC+.
Na straně pozitivních zpráv se však nachází Čína, která v březnu vykázala meziroční nárůst dovozu ropy o téměř 5 %. Tento výsledek byl částečně ovlivněn prudkým zvýšením dovozu íránské ropy, protože čínské rafinerie se snažily předzásobit v očekávání zpřísnění amerických sankcí. Silný čínský dovoz je významný, protože Čína je největším světovým importérem ropy a její poptávka tak často určuje globální cenový vývoj.
Další proměnnou, která ovlivnila trh, je vývoj v Kazachstánu, jenž v pondělí oznámil, že jeho produkce ropy v prvních dvou týdnech dubna klesla o 3 % oproti průměru z března. I když země stále překračuje svoji produkční kvótu v rámci OPEC+, pokles naznačuje, že produkční kapacity v některých regionech mohou být zranitelné, zvláště v případě prodloužené geopolitické nestability.
Souhrnně lze říci, že trh s ropou se v tuto chvíli nachází ve stavu rovnováhy mezi protichůdnými vlivy. Na jedné straně jsou pozitivní signály – rostoucí čínský dovoz, možná uvolnění cel a pokles produkce v některých zemích. Na druhé straně však přetrvávají závažné obavy z poklesu poptávky, způsobené geopolitickým napětím, zpomalujícím růstem světové ekonomiky a nejistotou ohledně vývoje vztahů mezi USA a hlavními obchodními partnery. Výsledkem je opatrný trh, který čeká na jasnější směr – ať už ze strany centrálních bank, politických rozhodnutí nebo dat o skutečné spotřebě ropy v klíčových ekonomikách.
