Wall Street se ve středu díky dramatickému obratu prezidenta Trumpa v otázce cel konečně dočkala dobrých zpráv, ale další vývoj pro investory, ekonomiku a firmy zůstává nejasný.
Akciový trh ve středu vyletěl vzhůru, přičemž index S&P 500 zaznamenal třetí největší jednodenní nárůst od druhé světové války poté, co prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil 90denní pozastavení „recipročních“ cel s výjimkou Číny. Pro všechny ostatní země bude až do července platit základní 10% celní sazba, protože obchodní jednání pokračují.
Toto rozhodnutí – které přišlo asi 13 hodin poté, co vstoupilo v platnost prezidentovo poslední zvýšení cel – povzbudilo investory, kteří se obávali, že tvrdý přístup k obchodu přivede USA do recese a zvýší inflaci.
„Toto je skutečně první dobrá zpráva, která z celého oznámení o obchodní politice vzešla,“ řekl Art Hogan, hlavní tržní stratég společnosti B. Riley Wealth Management. „Skutečnost, že nyní existuje 90denní odklad, poskytuje čas na jednání a jednání jsou přesně to, co by Wall Street ráda viděla.“

„Před tímto dnešním oznámením neexistovala žádná jistota ohledně doby trvání a konečné hry vyšších cel, která byla oznámena“ 2. dubna, dodal Hogan. „Nyní víme, že bude skutečně existovat cesta k jednání, aby byl dopad cel mnohem méně drakonický.“
Ještě nejsme z nejhoršího venku
Mnozí investoři se však obávají, že trhy ještě zdaleka nejsou z nejhoršího venku, neboť do začátku července zbývají tři měsíce na to, aby se ukázalo, jak cla ovlivní globální obchod, ekonomický výhled a vývoj zisků podniků.
Otazníkem zůstává také Čína, protože mezi dvěma největšími světovými ekonomikami roste obchodní napětí. Současně s pozastavením většiny nejvyšších cel Trump také zvýšil cla na Peking na 125 % s účinností od okamžiku jejich zavedení. Dříve ve středu Čína uvedla, že zvýší celní sazbu na americké zboží na 84 %.
„Cla nezmizí,“ řekl zakladatel společnosti Vital Knowledge Adam Crisafulli. „Čínská celní sazba je nyní v trojciferném pásmu a kdo ví, co se stane za 90 dní, až tato pauza skončí.“
„Tento Bílý dům má jasnou agendu zaměřenou na přeorientování globálního obchodu a zdá se, že ji hodlá realizovat. Šok z 2. dubna také zanechá trvalou stopu v psychologii společností a vlád na velmi dlouhou dobu,“ napsal Crisafulli. „Pokusit se zjistit odhad zisku na akcii pro letošní rok zůstává nesmírně obtížné.“
Riziko zpomalení
Rizika zpomalení ekonomiky rovněž přetrvávají. I kdyby Spojené státy odvrátily nejhorší scénář recese, přetrvávající nejistota kolem celní politiky by mohla přimět společnosti k omezení náboru nových zaměstnanců a spotřebitele k omezení výdajů – což by naznačovalo zpomalení ekonomiky.
Navíc, i když Trump zmírnil svůj postoj k některým clům, poplatky zůstávají historicky vysoké. V roce 2024 měly Spojené státy efektivní celní sazbu na veškerý dovoz ve výši pouhých 2,5 %, jak uvádí Tax Foundation.
„Kdybyste nám minulý týden řekli, že budeme mít kolem Spojených států 10 % plošnou celní zeď, stále by to mělo bolestivý dopad na růst,“ což by vedlo k odhadům hrubého domácího produktu a ‚velké inflaci‘, uvedla Frances Donaldová, hlavní ekonomka RBC, v televizi CNBC.

„Devadesátidenní pauza neznamená odstranění celních rizik, takže společnosti budou stále čelit nejistotě a mnoho společností po celém světě [bude] čekat, co přinesou jejich jednotlivá jednání,“ pokračovala Donaldová.
„Oddech? Další ekonomická sebevražda?“, zeptal se Peter Boockvar, investiční šéf společnosti Bleakley Financial Group. „Vše bude samozřejmě záležet na tom, odkud budete odebírat výrobky, a bohužel se z Číny stále dováží asi 450 miliard dolarů.“
Jak varoval David Kelly, hlavní globální stratég společnosti JPMorgan Asset Management: „Toto uchopení cel ještě neskončilo, a pokud zůstaneme i po této 90denní pauze na úrovni cel, na které jsme právě teď, bude to pro americkou ekonomiku stále dost škodlivé.“